24 Cdo 2046/2025-143
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila ve věci nezletilého AAAAA (pseudonym), zastoupeného opatrovníkem městem Žďár nad Sázavou, se sídlem úřadu ve Žďáru nad Sázavou, Žižkova č. 227/1, syna matky M. L. a otce J. S., o popření otcovství, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 5 Nc 452/2023, o odvolání otce proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočka v Jihlavě ze dne 17. října 2023, č. j. 54 Nc 801/2023-55, takto:
Řízení o odvolání J. S. se zastavuje.
2. Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (srov. § 16 odst. 1 o. s. ř.).
3. Pojem „nadřízený soud“ („nejblíže společně nadřízený soud“), je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (srov. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, sp. zn. Plsn 1/96, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 48, ročník 1996).
4. Odvolání je podle § 201 o. s. ř. opravným prostředkem, jímž může účastník napadnout (a tím se domoci přezkumu) rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud to zákon nevylučuje.
5. Občanský soudní řád však neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání (ani dovolání) proti rozhodnutí nadřízeného soudu (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 1999, sp. zn. 31 Cdo 2420/98, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2006, sp. zn. 26 Cdo 2343/2006), neboť nepočítá s jinými odvolacími soudy než s krajskými soudy, rozhodují-li o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů (§ 10 odst. 1 o. s. ř.), a s vrchními soudy, rozhodují-li o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně (§ 10 odst. 2 o. s. ř.). Pojem „nadřízený soud“ přitom nelze zaměňovat ani s pojmem „soud prvního stupně“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 1999, sp. zn. 31 Cdo 2420/98, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2023, sp. zn. 26 Cdo 1596/2023, 26 Cdo 1597/2023). Rozhoduje-li tedy krajský soud v řízení o vyloučení soudce okresního soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím soudu prvního stupně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2000, sp. zn. 31 Cdo 1425/98; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2011, sp. zn. 32 Cdo 3115/2011; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4737/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2656/2020).
6. Rozhodl-li tedy v souzené věci Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě o o vyloučení soudce jako soud nadřízený, není tu soud, jenž by byl podle občanského soudního řádu funkčně příslušný k projednání odvolání proti takovému rozhodnutí. Nedostatek funkční příslušnosti je však neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. § 104 odst. 1 věta první o. s. ř.).
7. Pro úplnost lze dodat, že podání otce nezletilého by nemohlo být projednáno ani jako dovolání. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o. s. ř.), jímž rozhodnutí nadřízeného soudu není (srov. shodně např. již citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 1999, sp. zn. 31 Cdo 2420/98, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2019, sp. zn. 28 Cdo 1073/2019).
8. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi rovněž dovodil, že je to on jako vrcholný článek soustavy obecných soudů, kdo je v případě nedostatku funkční příslušnosti povolán rozhodnout o zastavení „odvolacího“ řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2019, sp. zn. 28 Cdo 1073/2019, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2656/2020).
9. Nejvyšší soud proto řízení o odvolání otce nezletilého proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočka v Jihlavě ze dne 17. 10. 2023, č. j. 54 Nc 801/2023-55, podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil.
10. O náhradě nákladů tohoto řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť jím řízení nekončí, o nákladech bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 9. 2025
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu