USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Lubomírem Ptáčkem, Ph.D., ve věci
péče o nezletilého AAAAA (pseudonym), zastoupeného kolizním opatrovníkem
Městskou částí Praha 1, se sídlem Úřadu Městské části v Praze 1, Vodičkova č.
18, syna matky Z. N., zastoupené opatrovníkem Ing. Mgr. Jiřím Musilem,
advokátem se sídlem v Praze 9, Zakšínská č. 615/17, a otce V. M., zastoupeného
Mgr. Martinem Heřmánkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Panská č. 891/5, o
udělení souhlasu s právním jednáním, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod
sp. zn. 32 P 17/2019, o odvoláních matky a jejího opatrovníka proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 7. srpna 2025, č. j. 54 Co 178/2025-6263, takto:
Řízení o „odvoláních“ matky a jejího opatrovníka se zastavuje.
Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 11. 3. 2025, č. j. 32 P 17/2019-6137,
výrokem I. udělil souhlas za nezletilého s odmítnutím dědictví s výhradou
povinného dílu po zůstaviteli ve specifikovaném pozůstalostním řízení, a
výrokem II. rozhodl, že neuděluje souhlas s odmítnutím dědictví po zůstaviteli
ve specifikovaném pozůstalostním řízení.
V řízení o odvolání proti tomuto rozhodnutí Městský soud v Praze jako soud
odvolací usnesením ze dne 7. 8. 2025, č. j. 54 Co 178/2025-6263, jmenoval matce
opatrovníka. Na základě matkou předložených lékařských zpráv o její dočasné
pracovní neschopnosti si odvolací soud vyžádal vyjádření její ošetřující
lékařky, podle níž se matka zatím není schopna účastnit soudního řízení za
přítomnosti jejího bývalého manžela a jeho právního zástupce, a délku pracovní
neschopnosti zatím nelze stanovit. Matka byla odvolacím soudem vyzvána, aby si
zvolila zástupce s tím, že jestli tak neučiní, bude jí ustanoven opatrovník.
Pracovní neschopnost matky trvá bezmála jeden rok, lékařka není schopna určit
její trvání a z lékařských zpráv vyplývá, že se není schopna účastnit jednání,
kterého se účastní otec a jeho právní zástupce, tedy pracovní neschopnost je
spojená s nemožností účastnit se jednání ani v době vycházek. Protože se jedná
o dlouhodobý a trvalý nepříznivý stav a matka si nezvolila právního zástupce,
ustanovil jí odvolací soud opatrovníka.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala matka i jí jmenovaný opatrovník
„odvolání“.
Podle § 201 o. s. ř. lze odvoláním napadnout pouze rozhodnutí okresního soudu
nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni, pokud to zákon
nevylučuje. O odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů rozhodují soudy
krajské; vrchní soudy jsou sice též soudy odvolacími, avšak jen v případě
odvolání proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně.
Občanský soudní řád tedy neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání
odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu (§ 10 odst. 1 a 2 o. s. ř.).
Nejvyšší soud, jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který
je funkčně příslušný k rozhodnutí o opravném prostředku proti rozhodnutím
odvolacích soudů, proto řízení o „odvolání“ kvůli nedostatku funkční
příslušnosti kteréhokoli soudu podle § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil
(srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo
1535/99, nebo ze dne 15. 9. 2010, sp. zn. 29 Cdo 3047/2010).
Tímto rozhodnutím se řízení nekončí; o náhradě nákladů tohoto řízení o
„odvoláních“ bude rozhodnuto v rámci rozhodnutí o věci samé (§ 243b, § 151
odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 8. 2025
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu