24 Cdo 2456/2024-86
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobce J. M., zastoupeného Mgr. Danielou Holou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Lazarská č. 11/6, proti žalované K. P., zastoupené doc. JUDr. Monikou Forejtovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 2, Náplavní č. 2013/1, o určení dědického práva, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 21 C 206/2023, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. května 2024, č. j. 24 Co 90/2024-40, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám doc. JUDr. Moniky Forejtové, Ph.D., advokátky se sídlem v Praze 2, Náplavní č. 2013/1.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. 5. 2024, č. j. 24 Co 90/2024-40, podle ustanovení § 243c odst. 3 věty druhé o. s. ř. zastavil, neboť žalobce podáním ze dne 18. 12. 2024 vzal své dovolání v celém rozsahu zpět. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 1. 2025
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu
1. Nejvyšší soud usnesením ze dne 22. 1. 2025, č. j. 24 Cdo 2456/2024-86, zastavil dovolací řízení (výrok I.) a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám doc. JUDr. Moniky Forejtové, Ph.D., advokátky se sídlem v Praze 2, Náplavní č. 2013/1 (výrok II.).
2. Podáním ze dne 21. 2. 2025 žalobce navrhl vydání opravného usnesení k výše označenému usnesení Nejvyššího soudu s odůvodněním, že Nejvyšší soud chybně přiznal náhradu nákladů dovolacího řízení žalované, přestože povinnost k náhradě těchto nákladů by měla být naopak uložena právě jí, neboť v důsledku uznání závěti z její strany byl naplněn účel žaloby, která byla podána důvodně, a tudíž nebylo nadále nutné v dovolacím řízení pokračovat a z tohoto důvodu bylo dovolání vzato žalobcem zpět. Dále žalobce ve svém podání vytkl Nejvyššímu soudu, že nerozhodl o vrácení poměrné části dovolatelem zaplaceného soudního poplatku a navrhl vydání doplňujícího usnesení ve smyslu § 166 ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř., kterým by se doplnilo předmětné usnesení Nejvyššího soudu o výrok III. v následujícím znění: „III. Žalobci se po právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 3 000 Kč.“
3. Podle § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.
4. Ustanovení § 164 o. s. ř. slouží k opravě chyb v psaní a v počtech, jakož i jiných zjevných nesprávností, vyskytujících se v soudních rozhodnutích. Zjevná nesprávnost ve smyslu první věty § 164 o. s. ř. je pochybením podobného původu jako chyby v psaní a počtech (písařské chyby, omyly v součtech, chyby způsobené selháním techniky, která byla použita, a jiné podobné nesprávnosti), tj. vzniklým v důsledku zjevného a momentálního selhání v duševní nebo mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti došlo k vyhlášení nebo vyhotovení rozhodnutí, a které je pro každého zcela zřejmé a snadno rozpoznatelné, zejména z porovnání výroku rozhodnutí s jeho odůvodněním, případně i z jiných souvislostí. Je nepřípustné, aby soud postupem podle § 164 o. s. ř. měnil obsah výroku rozhodnutí, kterým je tento soud zásadně vázán (§ 156 odst. 3 a § 170 odst. 1 o. s. ř.), ledaže se jedná o chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 27. 9. 1968, sp. zn. 2 Cz 57/68, uveřejněné pod č. 37/1969 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2000, sp. zn. 20 Cdo 1238/99, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4943/2015).
5. Nejvyšší soud neshledal návrh na opravu nákladového výroku dotčeného usnesení důvodným. Svým podáním totiž žalobce ve skutečnosti sleduje přezkum jeho věcné správnosti v nákladovém výroku; jeho výtky tudíž nelze podřadit pod kategorii chyb v psaní a v počtech či jiných zjevných nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí. Postup podle § 164 o. s. ř. proto nepřipadá v úvahu, jelikož změna obsahu rozhodnutí tímto způsobem proveditelná není (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 12. 2009, sp. zn. 30 Cdo 2551/2007; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2350/2013; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2016, sp. zn. 25 Cdo 3908/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 26 Cdo 233/2021). Protože nejsou dány podmínky podle ustanovení § 164 o. s. ř. pro vydání opravného usnesení, Nejvyšší soud návrh žalobce zamítl.
6. Doplňující usnesení ve smyslu § 166 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř. soud vydá, nerozhodl-li v usnesení o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti.
7. Žádá-li žalobce ve svém podání o vydání doplňujícího usnesení k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2025, č. j. 24 Cdo 2456/2024-86, z důvodu, že Nejvyšší soud nerozhodl o vrácení žalobcem zaplaceného soudního poplatku, přehlíží, že k rozhodnutí o vrácení poměrné části zaplaceného soudního poplatku za dovolání je příslušný, v souladu s § 3 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud prvního stupně (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2023, sp. zn. 26 Cdo 2442/2023; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2024, sp. zn. 23 Cdo 3890/2023, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2024, sp. zn. 21 Cdo 643/2024). Nejvyšší soud proto rovněž návrh žalobce na vydání doplňujícího usnesení podle § 166 odst. 2 věty druhé o. s. ř. zamítl jako nedůvodný.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 3. 2025
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu