24 Cdo 2558/2024-55
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a soudců JUDr. Tomáše Lichovníka a JUDr. Davida Vláčila, v právní věci žalobce P. B. proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o umožnění eutanázie, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 27 C 214/2023, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2024, č. j. 14 Co 184/2024-49, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 26. 3. 2024, č. j. 27 C 214/2023-44, odmítl podání žalobce ze dne 23. 5. 2022 ve znění doplnění ze dne 28. 2. 2024 a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. 5. 2024, č. j. 14 Co 184/2024-49, usnesení obvodního soudu potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 4. 6. 2024. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 10. 6. 2024 včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil. Na uvedeném nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že žalobce nebyl v tomto dovolacím řízení vyzván, aby si zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Žalobce si vzhledem ke značnému množství jím podávaných dovolání musel být vědom podmínky povinného zastoupení, když byl již mnohokrát poučen o následcích neodstranění takové vady. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 11. 2024
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu