24 Cdo 2594/2023-633
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila ve věci péče o nezletilou AAAAA (pseudonym), zastoupené kolizním opatrovníkem městem Chrudim, se sídlem městského úřadu v Chrudimi, Resselovo náměstí č. 77, dcery rodičů M. J., zastoupené Mgr. Leonou Polákovou, advokátkou se sídlem v Pardubicích, třída Míru č. 450, a L. L., zastoupeného Mgr. Petrem Jelínkem, advokátem se sídlem v Kolíně, Ovčárecká č. 311, o úpravu poměrů nezletilé, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 0 Nc 43/2019, o dovolání otce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 21. dubna 2023 č.j. 23 Co 90/2023-584, takto:
I. Dovolání otce se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání otce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 21.4.2023 č.j. 23 Co 90/2023-584 podle ustanovení § 243c odst. 1 o.s.ř. odmítl, neboť směřuje proti rozhodnutí (usnesení odvolacího soudu, kterým odvolací soud v průběhu odvolacího řízení „nepřipustil zastoupení otce prostřednictvím odborové organizace SPRAVEDLNOST – odborové sdružení, se sídlem Košík č.p. 91“), proti kterému zákon dovolání nepřipouští (dovolání není objektivně přípustné). Dovozuje-li otec přípustnost dovolání s poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.11.2019 sp. zn. 24 Cdo 747/2019, potom přehlíží, že zde se sice dovolací soud zabýval obdobnou problematikou, ovšem z hlediska objektivních podmínek přípustnosti dovolání byla tehdy situace odlišná, neboť dovolání bylo podáno proti usnesení odvolacího soudu, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o nepřipuštění zastoupení účastníka, tedy bylo napadeno rozhodnutí odvolacího soudu, jímž se odvolací řízení končí (srov. § 237 o.s.ř.). V nyní projednávané však bylo dovoláním napadeno usnesení odvolacího soudu, jímž odvolací soud rozhodl o nepřipuštění zastoupení otce v průběhu odvolacího řízení, aniž by tomuto usnesení předcházelo rozhodnutí soudu prvního stupně, které by odvolací soud přezkoumával. V těchto situacích přitom zákon v ustanovení § 238a o.s.ř. připouští dovolání jen proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2). V daném případě se však o žádné ze zde vyjmenovaných usnesení odvolacího soudu nejedná. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. 10. 2023
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu