24 Cdo 2809/2024-256
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Tomáše Lichovníka a JUDr. Davida Vláčila ve věci žalobce L. K., zastoupeného advokátem JUDr. Arturem Ostrým, sídlem v Praze 5, Arbesovo náměstí 257/7, proti žalovanému P. M., zastoupenému advokátem Mgr. Janem Mrázkem, sídlem v Praze 3, Roháčova 1095/77, o nahrazení souhlasu žalovaného s vydáním předmětu úschovy žalobci, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 41 C 111/2021, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. května 2024, č. j. 24 Co 78/2024-223, takto:
I. Dovolání žalovaného se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3 388 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobce.
Okresní soud Praha-západ rozsudkem ze dne 12. 12. 2023, č. j. 41 C 111/2021-198, uložil žalovanému povinnost „souhlasit s vydáním předmětu úschovy u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 20 Sd 15/2020, vodního skútru SEA DOO SPARK, ev. č. XY žalobci“. Žalovanému byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení žalobci. O odvolání žalovaného bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 16. května 2024, č. j. 24 Co 78/2024-223, tak, že rozsudek okresního soudu byl ve věci samé potvrzen, ohledně náhrady nákladů před soudem prvního stupně změněn a žalovanému byla uložena povinnost nahradit žalobci náklady odvolacího řízení.
Proti rozsudku krajského soudu podal žalovaný dovolání. Dovolání směřuje do všech výroků napadeného rozsudku. Odůvodněno bylo tím, že „odvolací soud nesprávně aplikoval na rozhodovanou věc § 1074 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník“. Žalovaný v dovolání polemizuje se skutkovými i právními závěry soudů obou stupňů, ale neuvádí, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.
Žalobce podal prostřednictvím svého zástupce vyjádření k dovolání a navrhl odmítnutí dovolání.
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.).
Podle § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel
uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání (§ 241b odst. 3 o. s. ř.).
Jak vyplývá z výše uvedeného, dovolatel nepředložil Nejvyššímu soudu žádnou otázku hmotného nebo procesního práva. Neuvedl tak ani jeden ze čtyř možných důvodů přípustnosti dovolání vymezených v § 237 o. s. ř. V souladu s § 243c odst. 1 o. s. ř. proto Nejvyšší soud dovolání odmítl.
Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 o.s.ř.). Žalovaný v dovolání navrhoval odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku. Vzhledem k urychlenému rozhodnutí o dovolání Nejvyšší soud o tomto návrhu samostatně nerozhodoval Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 11. 2024
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu