USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, ve věci posuzované M. Ch., soudkyně Okresního soudu XY., za účasti navrhovatele M. Š., narozeného dne XY, bytem XY, o omezení svéprávnosti, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 2 Nc 5808/2018, o dovolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 12. listopadu 2018, č. j. 54 Co 247/2018-30, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Navrhovatel (dále již „dovolatel“) podal dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě (dále již „odvolací soud“) ze dne 12. listopadu 2018, č. j. 54 Co 247/2018-30. Podáním dovolání mu vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč. Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) vyzval usnesením ze dne 11. října 2019, č. j. 24 Cdo 3107/2019-54, navrhovatele k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání. Nejvyšší soud vzal v úvahu, že dovolatel opakovaně žádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Usnesením Okresního soudu v Jihlavě (dále již „soud prvního stupně“) ze dne 22. února 2019, č. j. 2 Nc 5808/2018-40, bylo na základě žádosti navrhovatele rozhodnuto, že navrhovateli se osvobození od soudních poplatků nepřiznává a současně bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů. Výše uvedené usnesení soudu prvního stupně bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 3. dubna 2019, č. j. 72 Co 149/2019-44. Oba soudy dospěly k závěru, že se v případě navrhovatele jedná o zjevně svévolné (a současně bezúspěšné) uplatňování práva, což podle § 138 odst. 1 o. s. ř představuje překážku pro přiznání osvobození od soudních poplatků navrhovateli, a tedy současně i jmenování zástupce z řad advokátů dle § 30 o. s. ř. Na základě výzvy Nejvyššího soudu k zaplacení soudního poplatku za dovolání dovolatel opětovně požádal (podáním ze dne 24. října 2019) o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení; v žádosti však neuvedl žádné nové, dříve neuplatněné skutečnosti (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 14. října 2004, sp. zn. III. ÚS 404/04, nebo nález Ústavního soudu ze dne 20. ledna 2010, sp. zn. I. ÚS 1439/09, dostupné veřejnosti na internetových stránkách https://nalus.usoud.cz). Na základě toho dovolací soud k poslední žádosti dovolatele nepřihlížel. S ohledem na výše uvedené skutečnosti proto Nejvyšší soud řízení o dovolání navrhovatele podle § 9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zastavil. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 11. 2019