24 Cdo 388/2022-771
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci posuzované M. B., narozené XY, bytem v XY, zastoupené Městskou částí Praha 13 v sídle pod adresou Úřadu městské části Praha 13, Stodůlky, Sluneční náměstí 2580/13, o omezení svéprávnosti a o svěření jednotlivých právních jednání třetí osobě, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 50 P 18/2018, o „opravném prostředku“ T. B., narozeného XY, bytem v XY, doručovací adresa XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2021, č. j. 18 Co 157/2021-679, takto:
I. Dovolání T. B. se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Usnesením Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 25. 5. 2021, č. j. 18 Co 157/2021-679, bylo odmítnuto pro subjektivní nepřípustnost odvolání T. B. směřující proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 23. 4. 2021, č. j. 50 P 18/2018-590, pokud jím uvedený soud (dále jen „soud prvního stupně“) stanovil, že Městská část Praha 13 je oprávněna k zastupování posuzované v soudním řízení o pozůstalosti po J. B., vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 32 D 1350/2016, včetně přípravy dohody mezi paní M.
B. (dále jen „posuzovaná“) a jejími dětmi o „řešení dědického řízení“ a o vypořádání pozůstalosti po J. B. a jejího následného podepsání, a dále k zastupování v soudním řízení ve věci žaloby na určení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 9 C 282/2018 (výrok I), s tím, že Městská část Praha 13 je dále oprávněna k přijímání výplaty starobního důchodu posuzované, hospodaření s finančními prostředky na účtu posuzované vedeném u Poštovní spořitelny Era, číslo účtu XY v nezbytné míře, hospodaření s finančními prostředky na depozitním účtu vedeném u Domova pro seniory Malešice a u Městské části Praha 13 v nezbytné míře, a k zajišťování souhlasů v souvislosti s poskytováním zdravotní péče posuzované (výrok II.).
Usnesení odvolacího soudu napadl T. B. „opravným prostředkem“ adresovaným Vrchnímu soudu v Praze, který Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání (coby zákonem předjímaný mimořádný opravný prostředek vyhrazený k přezkumu pravomocného usnesení odvolacího soudu, o němž rozhoduje podle § 10a o. s. ř. výlučně jen Nejvyšší soud) přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolání T. B. není objektivně přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o odmítnutí jím podaného odvolání pro jeho nepřípustnost. Podle § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. dovolání podle § 237 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř. Podle § 229 odst. 4 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.
Pokud tedy usnesením odvolacího soudu bylo odmítnuto jako nepřípustné odvolání T. B.
směřující proti usnesení soudu prvního stupně, nemůže být v tomu odpovídajícím rozsahu proti takovému rozhodnutí dovolání přípustné, neboť je proti němu možno brojit právě a jen žalobou pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř. Jelikož dovolání není podle § 238 o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění dalších zákonem stanovených podmínek, za nichž lze dovolání věcně projednat (podmínku povinného zastoupení advokátem nevyjímaje). Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 2. 2022
JUDr. David Vláčil předseda senátu