USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a soudců JUDr. Tomáše Lichovníka a JUDr. Davida Vláčila, v právní věci posuzované J. H., zastoupené Mgr. Vítězslavem Dohnalem, advokátem, sídlem Klokotská 103, Tábor, za účasti manžela posuzované P. H., nyní již zletilých dětí posuzované Z. H., a M. H., a nezletilého syna posuzované AAAAA (pseudonym), nezletilý AAAAA zastoupen opatrovníkem Městskou částí Praha 11, sídlem Ocelíkova 672/1, Praha 4, a za účasti Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4, sídlem 28. pluku 1533/29b, Praha 10, o dovolání posuzované J. H. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. listopadu 2021, č. j. 35 Co 297/2021-777, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 20. 5. 2021, č. j. 14 Nc 3101/2017-720 rozhodl o (v rozsudku přesně vymezeném) omezení svéprávnosti posuzované, a to na dobu 3 let od právní moci rozsudku. Rozhodl i o jmenování opatrovníka posuzované. Městský soud v Praze k odvolání posuzované rozsudek soudu I. stupně potvrdil, a to rozsudkem ze dne 9. 11. 2021 č. j. 35 Co 297/2021-777. Oba soudy odůvodnily svá rozhodnutí tím, že posuzovaná trpí závažnou duševní poruchou, a to poruchou s trvalými bludy a smíšenou poruchou osobnosti, která není jen přechodného rázu. Dle soudů bylo dostatečně prokázáno, že zachování plné svéprávnosti ohrožuje zájmy posuzované a ta proto není v důsledku poruchy schopna v současné době v plném rozsahu právně jednat. Soudy obou stupňů se shodly i na závěru, že s ohledem na zjištěné okolnosti nebylo v daném případě možno přistoupit k mírnějšímu a pro posuzovanou méně omezujícímu opatření.
Rozsudek odvolacího soudu byl posuzované doručen do její datové schránky dne 25. 12. 2021. Posuzovaná dne 2. 1. 2022 doručila Nejvyššímu soudu dovolání proti tomuto rozsudku. Dovolání bylo sepsáno samotnou posuzovanou. Z poměrně neuspořádaného obsahu dovolání lze seznat, že posuzovaná s odkazem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením nesouhlasí s jakýmkoli omezením svéprávnosti „z důvodu skutečného nebo domnělého duševního postižení“. Toto dovolání posuzované doplnil její právní zástupce advokát Mgr. Roman Klimus podáním doručeným soudu dne 24. 2. 2022. S odvolání na výše zmíněnou Úmluvu zástupce posuzované namítá, že nebyly dány důvody pro omezení její svéprávnosti a že postačovala mírnější a méně omezující opatření. Zástupce posuzované obecně
namítal nesprávné právní posouzení odvolacím soudem, ale žádnou dovolací otázku neformuloval. Dne 18. 7. 2022 právní zástupce posuzované Mgr. Roman Klimus sdělil soudu, že jí dne 20. 6. 2022 vypověděl smlouvu o poskytování právních služeb.
Posuzovaná udělila dne 30. 4. 2024 plnou moc k zastupování v řízení o dovolání advokátu Mgr. Vítězslavu Dohnalovi. Ten doplnil dovolání posuzované podáním doručeným soudu dne 2. 7. 2024. V tomto doplnění dovolání bylo předloženo pět již konkrétně formulovaných otázek.
Ustanovení § 237 o. s. ř. stanoví, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání (§ 241b odst. 3 o. s. ř.). Tato lhůta činí dva měsíce od doručení rozhodnutí odvolacího soudu (§ 240 odst. 1 o. s. ř.).
Jak vyplývá ze shora uvedeného, lhůta k podání dovolání běžela posuzované od doručení dovoláním napadeného rozsudku dne 25. 12. 2021 a uplynula dne 25. 2. 2022. V té době byla posuzovaná zastoupena advokátem, a to až do dne 20. 6. 2022. Dovolání samotné posuzované ani jeho první doplnění vypracované Mgr. Klimusem neobsahují vymezení předpokladů přípustnosti dovolání. Konkrétní otázky, které by alespoň v obecné rovině bylo možno považovat za takové vymezení, byly obsahem až druhého doplnění dovolání podaného více než dva roky po uplynutí lhůty k dovolání. V souladu s § 243c odst. 1 o. s. ř. proto Nejvyšší soud dovolání odmítl.
Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 o.s.ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 11. 2024
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu