24 Nd 120/2022-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudů JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Davida Vláčila v právní věci oprávněného Výchovného ústavu a střediska výchovné péče, příspěvkové organizace, se sídlem v Podbořanech, Pšov č. 1, IČO 49123734, proti povinnému D. B. T., narozenému XY, naposledy bytem XY, o nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu Plzeň-sever pod sp. zn. 303 EXE 434/2021, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu Plzeň-sever pod sp. zn. 303 EXE 434/2021 projedná a rozhodne Okresní soud Plzeň-sever.
Návrhem ze dne 30.11.2021, doručeným prostřednictvím soudní exekutorky JUDr. Venduly Flajšhansové, Exekutorský úřad Plzeň-sever, dne 6.12.2021 Okresnímu soudu Plzeň-sever, se oprávněný domáhá nařízení exekuce proti povinnému podle vykonatelného rozhodnutí oprávněného ze dne 28.11.2019 č.j. VÚ/2019/EP-780 pro vymožení pohledávky ve výši 17.231,- Kč s příslušenstvím, a současně požaduje, aby byla provedením exekuce pověřena soudní exekutorka JUDr. Vendula Flajšhansová, Exekutorský úřad Plzeň-sever, se sídlem v Plzni, Divadelní č. 2728/3a.
Okresní soud Plzeň-sever usnesením ze dne 21.1.2022 č.j. 303 EXE 434/2021-18 vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu České republiky k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Dospěl k závěru, že za situace, kdy z centrální evidence obyvatel, informačního systému základních registrů a zprávy Krajského ředitelství Policie vyplývá, že povinný (státní příslušník Vietnamské socialistické republiky) nemá na území ČR evidovaný trvalý pobyt ani žádný jiný druh pobytu (poslední povolený pobyt byl ukončen ke dni 22.4.2017), nelze určit místní příslušnost exekučního soudu podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen „exekuční řád“).
Podle ustanovení § 11 odst. 1 o.s.ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle ustanovení § 11 odst. 3 o.s.ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle ustanovení § 45 odst. 2 věty první a třetí exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince.
Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Je-li Nejvyššímu soudu věc předložena k postupu podle ustanovení § 11 odst. 3 o.s.ř. procesním soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud nezkoumá (není oprávněn zkoumat) otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12.11.2014 sp.zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod č. 11 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2015).
V daném případě proto vychází Nejvyšší soud České republiky z toho, že věc patří do pravomoci českých soudů, když předpokládá, že se touto otázkou dostatečně zabýval předkládající soud. Z obsahu spisu vyplývá, že se soudu prvního stupně nepodařilo zjistit místo pobytu povinného na území České republiky, ani není známo místo, kde má povinný nějaký majetek.
Ostatně skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12.9.2012 sp.zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2013).
Z výše uvedeného je zřejmé, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení rozhodl tak, že jako soud příslušný k projednání a rozhodnutí předmětné věci určil Okresní soud Plzeň-město, u něhož bylo v dané věci zahájeno exekuční řízení a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 3. 2022
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu