24 Nd 146/2024-39
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila, ve věci péče o nezletilé AAAAA (pseudonym) a BBBBB (pseudonym), dětí matky J. Č., a otce T. R., o návrhu otce na přikázání věcí, takto:
Věci, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 28 Co 177/2022, 28 Co 178/2022, 28 Co 179/2022, 28 Co 180/2022, 28 Co 181/2022, 28 Co 186/2021, 28 Co 111/2012, se nepřikazují k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.
Městský soud v Praze předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu otce nezletilých na delegaci věcí vedených u Městského soudu v Praze, specifikovaných ve výroku tohoto rozhodnutí, Krajskému soudu v Brně. Navrhovatel, podávající žaloby pro zmatečnost a na obnovu řízení, namítá systémovou podjatost celého soudu a vyjadřuje nesouhlas s procesním postupem ve výroku specifikovaných věcech.
Podle ustanovení § 12 odst. 1 o. s. ř. nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně.
Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Podle ustanovení § 12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Podle ustanovení § 5 z. ř. s. změní-li se v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, ve věcech opatrovnických a v řízení o svéprávnosti okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost, může příslušný soud přenést svoji příslušnost na jiný soud, je-li to v zájmu nezletilého, opatrovance nebo osoby, o jejíž svéprávnosti se rozhoduje. Jestliže soud, na nějž byla příslušnost přenesena, s přenesením nesouhlasí, předloží věc k rozhodnutí, pokud otázka přenesení příslušnosti nebyla již odvolacím soudem rozhodnuta, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který příslušnost přenesl.
Postup podle § 12 odst. 2 o. s. ř. je výjimkou ze zásady, že řízení koná soud, jehož příslušnost je určena zákonem a kterou je právě proto, že jde o výjimku, nutno vykládat restriktivně. Z tohoto důvodu se musí skutečnosti, které jsou podkladem pro delegaci, vyznačovat určitou mimořádností. Námitky navrhovatele představují pokračující polemiku o podjatosti soudců daného soudu, žádné rozhodnutí, kterým by projednávající soudci byli vyloučeni z projednávání daných věcí, zde není, a důvody pro přikázání věci podle § 12 o.
s. ř., resp. pro přenesení příslušnosti podle § 5 z. ř. s., zde zjevně žádné nejsou, když navrhovatel toliko nesouhlasí s procesním postupem soudu. Lze doplnit, že podle ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Protože v posuzované věci nebylo zjištěno nic, co by procesní postup podle § 12 odst. 3 o. s. ř., resp. § 5 z. ř. s. odůvodňovalo, Nejvyšší soud rozhodl tak, že se ve výroku označené věci Krajskému soudu v Brně nepřikazují.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 5. 2024
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu