24 Nd 240/2024-77
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobkyně Logmax s. r. o., se sídlem v Prostějově, Dolní č. 3137/100, IČO 26786656, zastoupené Mgr. Viktorem Hastíkem, advokátem se sídlem v Brně, Chleborádova č. 91/43, proti žalované Terra Logistic Sp.z o.o. Sp.K, se sídlem Jablonna, Listopadowa č. 15B, Polská republika, IČO 36814259, o zaplacení částky 550 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 8 C 214/2021, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Nejvyšší soud neurčuje, který soud je místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 8 C 214/2021.
1. Nejvyššímu soudu byl dne 22 4. 2024 doručen návrh Okresního soudu v Prostějově na určení místně příslušného soudu pro řízení o žalobě, jíž se žalobkyně domáhá vůči žalované zaplacení částky 550 EUR s příslušenstvím, a to s odkazem na smlouvu o přepravě zboží (podle objednávky přepravy č. 222021IP) ze dne 29. 1. 2021 s místem nakládky v Hranicích v České republice a místem vykládky v Twistringenu ve Spolkové republice Německo. Žalobkyně (objednatel) požadovala úhradu smluvní pokuty za neprovedení přepravného (čl. 12 obecných podmínek přepravní smlouvy), neboť přestože se žalovaná (dopravce) zavázala, že provede přepravu, dne 1. 2. 2021 (cca hodinu před uplynutím termínu k nakládce dohodnutého ve smlouvě) sdělila, že přepravu neprovede. Na základě předmětné smlouvy, konkrétně jejích obecných podmínek uvedených pod bodem 24., se objednatel a dopravce dohodli, že rozhodným právem procesním i hmotným je právo české, a sjednali si místní příslušnost soudů pro řešení případných sporů z této smlouvy tak, že „v případě příslušného okresního soudu je tímto soudem Okresní soud v Prostějově“ a „v případě příslušného krajského soudu je tímto soudem Krajský soud v Olomouci“.
2. Okresní soud v Prostějově usnesením ze dne 18. 1. 2022, č. j. 8 C 214/2021-25, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I.) s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne (výrok II). Podle odůvodnění usnesení je ve věci týkající se nároků z provedené přepravy sice dána pravomoc českých soudů podle čl. 31 odst. 1 úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě, vyhlášené vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb., neboť místo určené k nakládce přepravovaného zboží leželo v České republice, chybí však podmínky pro určení místně příslušného soudu, když „místní příslušnost není touto úmluvou upravena“. Nelze použít ani ustanovení čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, které je v případě právních vztahů podléhajících úmluvě vyloučeno. Současně nelze místně příslušný soud určit ani podle žádného ustanovení občanského soudního řádu (§ 84 až § 89a o. s. ř.), když žalovaná je právnickou osobou se sídlem v Polsku a nemá tak obecný soud v České republice, neboť zde nemá umístěn závod či organizační složku závodu.
3. Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
4. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
5. Podle § 89a o. s. ř. se účastníci řízení ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti mohou písemně dohodnout na místě příslušnosti jiného soudu prvního stupně, ledaže zákon stanoví příslušnost výlučnou.
6. Předně, je-li Nejvyššímu soudu věc předložena k postupu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. procesním soudem, který již vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky, nezkoumá (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11, ročník 2015). Není tedy třeba postupovat ani podle přímo aplikovatelného nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), nařízení Brusel I bis.
7. Navíc v poměrech projednávané věci již z uzavřené prorogační doložky vyplývá, že k projednání daného sporu jsou mezinárodně příslušné soudy České republiky s tím, že účastníci vymezili i konkrétní místně příslušný soud. Takto jimi projevenou vůli je třeba respektovat i v posuzovaném případě, kdy nejsou splněny zákonné podmínky pro výlučnou příslušnost (§ 88 o. s. ř.) a tato dohoda není neplatná.
8. Rovněž z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu plyne, že ujednání o tom, který český soud konkrétně má spor projednat, již není jen dohodou o pravomoci, nýbrž i dohodou o místní příslušnosti podle § 89a o. s. ř. Jestliže strany dohodou založily pravomoc českých soudů, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, (až tehdy) se postupuje podle § 11 odst. 3 o. s. ř. (srov. např. unesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2013, sp. zn. 29 Odo 524/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 50, ročník 2004).
9. Jelikož v posuzovaném případě podmínky místní příslušnosti nechybějí a lze je zjistit, nejsou splněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu postupem podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud proto nemohl určit místně příslušný soud.
10. Po právní moci usnesení bude tedy věc vrácena Okresnímu soudu v Prostějově k dalšímu řízení, i vzhledem k tomu, že k projednání podané žaloby jsou k řízení v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy (§ 9 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 5. 2024
JUDr. Roman Fiala předseda senátu