24 Nd 281/2024-34
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci navrhovatelky P. B., v řízení o prohlášení nezvěstnosti pohřešovaného W. M. B., státního příslušníka XY, poslední známá adresa XY, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 129 Nc 2801/2024, o určení místně příslušného soudu, takto:
Věc, vedenou u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 129 Nc 2801/2024, projedná a rozhodne Městský soud v Brně.
Ve věci vedené u Městského soudu v Brně (dále jen „soud prvního stupně“) uvedený soud usnesením ze dne 6. 5. 2024, č. j. 129 Nc 2801/2024-26, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Uvedl, že v řízení o prohlášení nezvěstnosti pohřešovaného W. M. B., je dána pravomoc tuzemských soudů, pokud se má prohlášení nezvěstnosti vztahovat na státní občany České republiky a na osoby s obvyklým pobytem tamtéž, že však (pro absentující obvyklé bydliště pohřešovaného) nelze určit místně příslušný soud. Podle soudu prvního stupně tak chybějí podmínky místní příslušnosti a je na Nejvyšším soudu, aby v souladu s § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.
s. ř.“) určil, který soud věc projedná a rozhodne. Podle ustanovení § 50 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen „z. ř. s.“ je pro řízení o prohlášení nezvěstnosti příslušný soud, který byl naposledy obecným soudem toho, jenž má být prohlášen za nezvěstného (dále jen „pohřešovaný“). Pro určení věcné i místní příslušnosti se uplatní obecná pravidla (viz § 11 o. s. ř.). Jelikož jedním z hmotněprávních předpokladů prohlášení člověka za nezvěstného je, že se člověk nevyskytuje ve svém bydlišti (resp. slovy zákona "opustil bydliště") a není známo, kde se zdržuje [viz § 66 odst. 1 zákona č. 89/29012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.
z.“)], není možné místní příslušnost vázat na obecný soud pohřešovaného ke dni zahájení řízení, proto jím bude ten okresní (popř. obvodní, v Brně městský) soud, v jehož obvodu měl pohřešovaný na území České republiky naposledy bydliště, příp. v jehož obvodu se zdržoval (viz § 85 o. s. ř.). Co se rozumí bydlištěm stanoví hmotněprávní předpis – podle § 80 odst. 1 o. z. se jedná o místo, kde se člověk zdržuje s úmyslem žít trvale. Z obsahu spisu i z tvrzení navrhovatelky však vyplynulo, že pohřešovaný nikdy v minulosti na území České republiky nebydlel (neměl zde své bydliště ani se zde nezdržoval).
Podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předloží Nejvyššímu soudu. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí [jako je tomu i v poměrech nyní projednávané věci] nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Je-li Nejvyššímu soudu věc předložena k postupu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. procesním soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci [resp. mezinárodní příslušnosti] soudů České republiky, nezkoumá (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Z výše uvedeného vyplývá, že jsou v přítomné věci naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení rozhodl tak, že jako soud příslušný k projednání a rozhodnutí předmětné věci určil Městský soud v Brně, u něhož bylo v dané věci zahájeno řízení, přičemž maje na zřeteli oprávněné zájmy účastníků (jejich zástupců) přihlédl rovněž k tomu, že v obvodu téhož soudu má navrhovatelka své obvyklé bydliště a soudem ustanovený opatrovník nezvěstného pak své sídlo.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. 6. 2024
JUDr. David Vláčil předseda senátu