24 Nd 355/2025-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců
JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila v exekuční věci oprávněné
Vodafone Czech Republic a.s., se sídlem v Praze 5, náměstí Junkových č. 2808/2,
IČO 25788001, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na
Florenci č. 2116/1, proti povinnému D. B., vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5
pod sp. zn. 14 EXE 824/2025, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc, vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 824/2025,
projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
1. Soudní exekutor Mgr. Marcel Kubis, Exekutorský úřad Šumperk, podal
dne 3. 4. 2025 u Obvodního soudu pro Prahu 5 žádost o pověření a nařízení
exekuce pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 13 514 Kč s příslušenstvím
podle vykonatelného rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 24. 1.
2025, č. j. ČTÚ-38793/2024-631/IX.vyř.-PěL.
2. Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 6. 5. 2025, č. j. 14 EXE
824/2025-16, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I.) s tím, že po
uplynutí odvolací lhůty oprávněné bude věc předložena Nejvyššímu soudu k
určení, který soud věc projedná a rozhodne (výrok II.). Uvedl, že „povinný
neprochází registrem obyvatel, ani registrem osob podnikajících dle
živnostenského zákona“, že „dle sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové
a migrační politiky, skončil přechodný pobyt povinného jako občana EU 31. 12.
2024 a od té doby registrován není“, přičemž „již ve správním řízení, ve kterém
byl vydán exekuční titul, byl z důvodu neznámého pobytu zastoupen
opatrovníkem“. Obvodní soud pro Prahu 5 proto v projednávané věci s poukazem na
ustanovení § 11 odst. 1 a 3 o. s. ř. a § 45 odst. 2 exekučního řádu vyslovil
svou místní nepříslušnost a současně rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu
k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
3. Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu,
který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou
až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
4. Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., které se použije i pro
exekuční řízení (srov. § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních
exekutorech a exekuční činnosti, dále jen „exekuční řád“), jde-li o věc, která
patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti
chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a
rozhodne.
5. Podle ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným
exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou,
místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky
podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně
příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je
fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu
podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v
České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
6. Podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není
příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo
ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
7. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu §
45 odst. 2 exekučního řádu, neboť dle obsahu spisu povinný nemá místo trvalého
pobytu ani pobytu cizince na území České republiky. Skutečnost, zda má povinný
exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po
nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při
činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce.
Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím
provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení
velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne
12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a
stanovisek pod č. 4, ročník 2013).
8. Nejvyšší soud v obdobných situacích vychází při určení místní
příslušnosti exekučního soudu ze zásady hospodárnosti řízení zakotvené v § 6 o.
s. ř. Z této zásady pak vyvozuje pravidla pro určení místní příslušnosti podle
sídla soudního exekutora nebo určuje místně příslušným ten soud, u něhož bylo
exekuční řízení zahájeno (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 12. 2011,
sp. zn. 4 Nd 392/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4
Nd 347/2011, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2014, sp. zn. 21 Nd
234/2014). Není ovšem vyloučeno, aby se místní příslušnost exekučního soudu
odvíjela v konkrétním případě i od jiné skutečnosti vyhovující zásadě
hospodárnosti řízení (např. od místa vzniku pohledávky).
9. Nejvyšší soud dále v usnesení velkého senátu občanskoprávního a
obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném ve
Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11, ročník 2015, vyložil a
odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně
příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě
pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní
nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení
místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá
(aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a
rozhodnutí věci, a že ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. odkazem na splnění
podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že otázkou pravomoci českých soudů,
jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, se
dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud.
10. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti
rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci
Obvodním soudem pro Prahu 5 (§ 105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení § 11
odst. 3 o. s. ř., vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě rychlosti a
hospodárnosti řízení, určil, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu
5, u něhož byla podána žádost o pověření exekutora a nařízení exekuce na
majetek povinného.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 7. 2025
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu