24 Nd 442/2024-17
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila v exekuční věci oprávněné innogy Energie, s.r.o., se sídlem v Praze 10, Limuzská č. 3135/12, IČO 49903209, zastoupené Mgr. Přemyslem Dubem, advokátem se sídlem v Praze 10, Limuzská č. 3135/12, proti povinné A. G., pro 2 755,05 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 26 EXE 10222/2024, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 26 EXE 10222/2024 projedná a rozhodne Okresní soud v Chomutově.
1. Soudní exekutor Mgr. David Koncz, Exekutorský úřad Cheb, se sídlem v Chebu, 26. dubna č. 10, podal dne 12. 8. 2024 u Okresního soudu v Chomutově žádost o pověření a nařízení exekuce pro vymožení peněžitého plnění ve výši 2 755,05 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů předcházejícího nalézacího řízení oprávněné ve výši 1 489 Kč, a to podle rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 3. 5. 2024, č. j. 16 C 405/2023-69, který nabyl právní moci dne 6. 5. 2024 a vykonatelnosti dne 22. 5. 2024.
2. Okresní soud v Chomutově usnesením ze dne 27. 8. 2024, č. j. 26 EXE 10222/2024-13, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I) s tím, že po uplynutí odvolací lhůty oprávněné bude věc postoupena Nejvyššímu soudu k určení místní příslušnosti (výrok II). Vzhledem k zjištění, že „lustrací v Informačním systému základních registrů povinná neprochází“, podle sdělení Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, Odboru cizinecké policie, „v evidenci cizinců není žádný záznam, že by se povinná přihlásila ke krátkodobému pobytu v jakémkoli ubytovacím zařízení na území ČR“, a „žádné skutečnosti k pobytu jmenované nejsou známy“, že podle sdělení Ředitelství služby cizinecké policie České republiky „jmenovaná nikdy neměla na území České republiky, jako cizinka, povolen žádný druh pobytu dle zákona o pobytu cizinců na území ČR“ a že „současné místo pobytu není známé“, a tedy že exekučnímu soudu „není známo faktické místo pobytu povinné“ a že (s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2012, sp. zn. 30 Nd 326/2012) ani „není oprávněn pátrat po majetku povinné“, a proto Okresní soud v Chomutově s odkazem na ustanovení § 45 odst. 2 a § 52 odst. 1 exekučního řádu a ustanovení § 105 a § 11 odst. 3 o. s. ř. a z výše uvedených důvodů vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu k určení místní příslušnosti konkrétního exekučního soudu.
3. Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
4. Podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
5. Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., které se použije i pro exekuční řízení (srov. § 52 odst. 1 exekučního řádu), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
6. Podle ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
7. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinné ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinná neprochází lustrací v Informačním systému základních registrů ani evidencí cizinců s povoleným pobytem na území ČR, když dle sdělení Ředitelství služby cizinecké policie ani nikdy neměla na území ČR povolen žádný druh pobytu dle zákona o pobytu cizinců na území ČR. Skutečnost, zda má povinná exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2013).
8. Nejvyšší soud v obdobných situacích vychází při určení místní příslušnosti exekučního soudu ze zásady hospodárnosti řízení zakotvené v § 6 o. s. ř. Z této zásady pak vyvozuje pravidla pro určení místní příslušnosti podle sídla soudního exekutora, nebo určuje místně příslušným ten soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 12. 2011, sp. zn. 4 Nd 392/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2014, sp. zn. 21 Nd 234/2014). Není ovšem vyloučeno, aby se místní příslušnost exekučního soudu odvíjela v konkrétním případě i od jiné skutečnosti vyhovující zásadě hospodárnosti řízení (např. od místa vzniku pohledávky).
9. Nejvyšší soud dále v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11, ročník 2015, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, a že ustanovení § 105odst. 2 o. s. ř. odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, se dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud.
10. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci Okresním soudem v Chomutově (§ 105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, určil, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Chomutově, u něhož jednak byla podána žádost o pověření exekutora a nařízení exekuce na majetek povinného, jednak v jehož obvodu pohledávka oprávněné vznikla.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 10. 2024
JUDr. Roman Fiala předseda senátu