24 Nd 619/2025-30
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila v exekuční věci oprávněné Vodafone Czech Republic a. s., se sídlem v Praze 5, náměstí Junkových č. 2808/2, IČ 25788001, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci č. 2116/15, proti povinnému M. K., pro 9 694,53 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 50 EXE 12240/2025, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 50 EXE 12240/2025 projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě.
1. Soudní exekutorka Mgr. Zuzana Grosamová, Exekutorský úřad se sídlem v Praze 6, Evropská č. 2588/33a, podala u Okresního soudu v Ostravě žádost o pověření a nařízení exekuce pro vymožení peněžitého plnění ve výši 9 694,53 Kč s příslušenstvím na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro severomoravskou oblast, ze dne 28. 5. 2025, č. j. ČTÚ-5 025/2025-638/X. vyř. – Bal, kterým bylo odpůrci (povinnému) uloženo zaplatit navrhovatelce (oprávněné) částku v celkové výši 9 694,53 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady dlužné částky za poskytnutou službu elektronických komunikací.
2. Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 18. 9. 2025, č. j. 50 EXE 12240/2025-24, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I.) a rozhodl, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu v Brně k rozhodnutí o určení místní příslušnosti (výrok II.). Uvedl, že v exekučním návrhu oprávněné je povinný označen bydlištěm na adrese XY, a další adresou XY. Lustrací v Informačním systému základních registrů soud zjistil, že povinný zde není evidován. Dle sdělení Ministerstva vnitra České republiky bylo zjištěno, že povinný nemá (ani v minulosti neměl) povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky. Za období od 24. 10. 2019 do 25. 5. 2020 jsou k jeho osobě čtyři hlášenky o ubytování cizince v ubytovacím zařízení v ČR, vždy uvedena stát. příslušnost SVK – Slovensko, naposledy ubytován na adrese XY, trvalé bydliště v zahraničí XY.
3. Podle ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
4. Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., které se použije i pro exekuční řízení (srov. § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, dále jen „exekuční řád“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
5. Podle ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
6. Podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
7. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť dle obsahu spisu povinný nemá místo trvalého pobytu (ani místo pobytu cizince) na území České republiky. Skutečnost, zda má povinný nějaký exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2013).
8. Nejvyšší soud v obdobných situacích vychází při určení místní příslušnosti exekučního soudu ze zásady hospodárnosti řízení zakotvené v § 6 o. s. ř. Z této zásady pak vyvozuje pravidla pro určení místní příslušnosti podle sídla soudního exekutora, nebo určuje místně příslušným ten soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 12. 2011, sp. zn. 4 Nd 392/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2014, sp. zn. 21 Nd 234/2014). Není ovšem vyloučeno, aby se místní příslušnost exekučního soudu odvíjela v konkrétním případě i od jiné skutečnosti vyhovující zásadě hospodárnosti řízení (např. od místa vzniku pohledávky).
9. Nejvyšší soud dále v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11, ročník 2015, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, a že ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, se dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud.
10. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci chybějí skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci Okresním soudem v Ostravě (§ 105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, určil, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě, u něhož byla podána žádost o pověření exekutora a nařízení exekuce na majetek povinného.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 11. 2025
JUDr. Roman Fiala předseda senátu