25 Cdo 1248/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Petra Vojtka a Mgr. Miloše Póla v právní věci žalobkyně L. M., zastoupené JUDr. Zuzanou Špitálskou, advokátkou se sídlem Praha 5, Plzeňská 4, proti žalované Kooperativě pojišťovně, a. s., Vienna Insurance Group, IČO 47116617, se sídlem Praha 8, Pobřežní 665/21, zastoupené JUDr. Antonínem Mokrým, advokátem se sídlem Praha 1, U Prašné brány 3, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 28 C 136/2008, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 1. 2014, č.j. 17 Co 489/2013-58, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 3. 1. 2014, č.j. 17 Co 489/2013-58, odmítl jako bezpředmětné odvolání žalobkyně proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 9. 2013, č.j. 28 C 136/2008-44, kterým bylo řízení, v němž se žalobkyně domáhala náhrady škody za ztrátu na výdělku, zastaveno podle § 111 odst. 3 poslední věty o. s. ř. Odvolací soud bezpředmětnost odvolání odůvodnil tím, že byla pravomocně zamítnuta žádost žalobkyně o prominutí zmeškání lhůty k podání návrhu na pokračování přerušeného řízení.
Žalobkyně podala proti usnesení odvolacího soudu dovolání, jehož přípustnost
opírá o ustanovení § 237 o. s. ř., jako dovolací důvod uvádí nesprávné právní posouzení věci. Vytýká odvolacímu soudu, že rozhodnutí soudu prvního stupně věcně nepřezkoumal v odvoláním napadeném rozsahu a nezabýval se odvolacími námitkami žalobkyně, neboť celé odvolání označil za bezpředmětné. Navrhuje, aby Nejvyšší soud dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalovaná ve vyjádření k dovolání uvádí, že dovolání není přípustné, dále odmítla námitky dovolatelky ohledně formalistického procesního postupu odvolacího soudu, naopak považuje jeho postup ve věci za řádný a v dané situaci za jediný možný. Navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání žalobkyně odmítl a přiznal žalované náhradu nákladů dovolacího řízení.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
S ohledem na ustanovení § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. není předmětné dovolání přípustné, neboť směřuje proti výroku usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odvolání odmítnuto podle § 218 o. s. ř., když v tomto případě je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř. Na této skutečnosti pak nemůže ničeho změnit ani vadné poučení o možnosti podání dovolání obsažené v napadeném rozhodnutí. Nejvyšší soud proto dovolání pro nepřípustnost odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).
Odůvodnění výroku o nákladech dovolacího řízení odpovídá § 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. června 2014
JUDr. Robert Waltr předseda senátu