25 Cdo 1304/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem v právní věci žalobkyně V. T., zastoupené Mgr. MUDr. Janou Kollrossovou, advokátkou se sídlem Plzeň, náměstí Republiky 202/28, proti žalované Fakultní nemocnici Plzeň, se sídlem Plzeň, Edvarda Beneše 1128/13, IČO 00669806, za účasti Kooperativa pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group, IČO 47116617, se sídlem Praha 8, Pobřežní 665/21, jako vedlejší účastnice na straně žalované, zastoupené JUDr. Pavlem Roubalem, advokátem se sídlem Plzeň, Mikulášská 9, o náhradu škody na zdraví, vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. 36 C 440/2012, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 10. 2015, č. j. 10 Co 314/2015-482, takto:
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2016, č.j. 25 Cdo 1304/2016-532, se opravuje tak, že se v záhlaví doplňuje za slova „jako vedlejší účastnice na straně žalované“ text: „zastoupené JUDr. Pavlem Roubalem, advokátem se sídlem Plzeň, Mikulášská 9“.
Ve shora uvedeném usnesení Nejvyššího soudu došlo ke zřejmé chybě, neboť v záhlaví nebyl uveden zástupce vedlejší účastnice na straně žalované. Tuto chybu proto předseda senátu Nejvyššího soudu tímto usnesením opravil podle § 164 a § 243c o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. září 2016
JUDr. Robert Waltr předseda senátu
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná dovolání do výroku, jímž jí bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 247.161 Kč s příslušenstvím, a do navazujících nákladových výroků. Domnívá se, že rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci a je v rozporu s dosavadní rozhodovací praxí dovolacího soudu. Dovolatelka uvádí, že odpovědnost za škodu podle § 421a obč. zák. je přísnou odpovědností s tzv. absolutním charakterem, což ovšem neznamená, že je dána za všech okolností, nýbrž pouze tehdy, pokud jsou splněny všechny zákonné podmínky.
Odpovědnost je dána, jestliže konkrétní újma byla způsobena okolnostmi, jež přímo vyplývají z povahy použité věci, tedy takové charakteristické vlastnosti, jež způsobily poškození zdraví pacienta (např. konstrukce přístroje, jeho ostrost či vlastnost materiálu). Rozhodovací praxe dovolacího soudu je ustálena i v otázce odpovědnosti za škodu, jež byla způsobena použitím věci či jinými okolnostmi, a v těchto případech přísná odpovědnost dle § 421a obč. zák. dána není. Dovolatelka výkladem této rozhodovací praxe dospěla k závěru, že v posuzované věci byla škoda způsobena způsobem použití nástroje, tedy technologickým postupem, který nevede k odpovědnosti dle utanovení § 421a obč. zák. Dovolatelka proto navrhla Nejvyššímu soudu, aby rozhodnutí odvolacího soudu v napadeném rozsahu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) posoudil dovolání a shledal, že bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatelky (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), není však přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť se odvolací soud při výkladu otázky odpovědnosti za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje, neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
Vzhledem k § 3028 odst. 3 a § 3079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014, se věc posuzuje podle dosavadních předpisů, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „obč. zák.“), neboť jde o právní poměry vzniklé před 1. 1. 2014. Podle § 421a obč. zák. každý odpovídá i za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo při plnění závazku použito. Této odpovědnosti se nemůže zprostit (odst. 1). Odpovědnost podle odstavce 1 se vztahuje i na poskytování zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb (odst. 2).
Ustanovení § 421a obč. zák. upravuje zvláštní případ objektivní odpovědnosti, kdy ten, kdo plní závazek (poskytuje určitou službu) se nemůže odpovědnosti zprostit na základě žádného liberačního důvodu. Zákonnými předpoklady této odpovědnosti je vznik škody, její původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jíž bylo při plnění závazku použito, a příčinná souvislost mezi nimi. Přístrojem nebo jinou věcí je jakýkoli hmotný předmět, jehož bylo při plnění závazku použito. Judikatura dovolacího soudu je ustálena v závěru, že okolnostmi, jež mají původ v povaze věci, se rozumí její vlastnosti a účinky, jimiž se věc (přístroj, přípravek) projevuje.
Za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje, popř. jiné věci, se samozřejmě považuje i situace, kdy škoda vznikla následkem vady přístroje či jeho nefunkčnosti. Okolností, jež má původ v jeho povaze, je však nejen jeho vada či chybějící vlastnost, kterou by jinak přístroj měl mít, ale především jeho typické či charakteristické vlastnosti, tedy sama povaha přístroje. Odpovědnost podle § 421a obč. zák. je dána, jestliže konkrétní újma byla způsobena okolnostmi, jež přímo vyplývají z povahy přístroje či věci, jichž bylo použito jako prostředku při poskytnutí zdravotnické služby, tedy i v případě, že použitá věc nebyla vadná, ale právě svou povahou zapříčinila vznik škody.
Pro závěr, zda má škoda původ v povaze použitého přístroje či věci, není relevantní, jde-li o důsledky rizika, které je s použitím takového přístroje či věci obecně či obvykle spojeno. Není rozhodující ani to, zda bezvadný a funkční přístroj způsobil škodu v důsledku vnějších okolností, zda škodlivé účinky jeho použití jsou známy nebo zda ke škodě dochází zcela ojediněle (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2046/2007, uveřejněný pod číslem 30/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.
9. 2006, sp. zn. 25 Cdo 508/2005, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod C 4634, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 25 Cdo 118/2006, Soubor C 5794). U odpovědnosti podle § 421a obč. zák. se předpokládá, že vyvolávajícím činitelem poškození zdraví je při zákroku vlastnost konkrétní věci (přístroje či nástroje), která při použití ke svému účelu je způsobilá vyvolat určitý škodlivý následek a také jej způsobila. Soudní praxe shledala takové charakteristické vlastnosti, jež způsobily poškození zdraví pacienta, např. v konstrukci operačního přístroje, jeho ostrosti (srov. již citovaný rozsudek sp. zn. 25 Cdo 2046/2007) či vlastnosti materiálu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.
10. 2006, sp. zn. 25 Cdo 1129/2005, Soubor C 4646). V posuzované věci uzavřel odvolací soud, že škoda měla původ ve vlastnosti věci, tj. v konstrukci přístroje (velikosti, tvaru, prostorovém uspořádání) či vlastnosti použitého vodiče.
Uvedl, že samotná operační metoda bez příslušného přístroje ani přístroj sám bez toho, že by byl použit, nejsou způsobilé ovlivnit zdraví pacienta, tudíž nelze od sebe oddělovat působení typických vlastností přístroje a metodu, tedy způsob jeho použití při výkonu. Odvolací soud z uvedeného vyvodil, že vyvolávajícím činitelem poškození zdraví žalobkyně byly vlastnosti konkrétního přístroje užitého při vyšetření, a to jeho velikost, tvar a prostorové uspořádání, neboť právě konstrukce použitého přístroje způsobila, že vyšetřovací přístroj uvízl v bohatých řasách žlučových cest žalobkyně.
Ze závěrů znaleckého posudku vyplynulo, že při použití jiného instrumentária (extrakčního balonku) by k uvíznutí s ohledem na jeho tvar nedošlo (avšak v případě jeho vklouznutí do ductus cysticus by jeho užití mohlo mít pro pacienta negativní následky). Pokud tedy odvolací soud dospěl k závěru, že to byly tvar a prostorové uspořádání Dormia košíku, které zapříčinily uvíznutí instrumentária ve žlučníku poškozené, dovolací soud se s tímto závěrem ztotožňuje, neboť právě tvar a konstrukce daného nástroje umožnily vniknutí slizniční řasy do polootevřeného vrcholu košíku a jeho zaklínění.
Tvar a prostorové uspořádání jiného instrumentária (extrakčního balonku) by vniknutí slizniční řasy vůbec neumožňoval, a tudíž by se ve žlučovodu žalobkyně nezachytil. Byly to tedy jedinečné konstrukční vlastnosti a tvar právě Dormia košíku, které způsobily danou zdravotní komplikaci. Namítala-li dovolatelka, že příčinou uvíznutí instrumentaria ve žlučovodu žalobkyně byly její anatomické predispozice, dovolací soud odkazuje na odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, který uvedl, že anatomické poměry poškozeného nevylučují příčinnou souvislost ve vztahu k odpovědnosti podle §
421a obč. zák. s poukazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2543/2010, Soubor C 9749, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 25 Cdo 565/2010, Soubor C 10780. Jak vyplývá z výše uvedeného, byla otázka uplatněná v dovolání vyřešena odvolacím soudem v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a dovolání tak není dle § 237 o. s. ř. přípustné. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 1. 9. 2016