25 Cdo 1396/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra
Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci
žalobkyň a) nezl. A. M., zastoupené žalobkyní b) jako zákonnou zástupkyní, a b)
J. M., proti žalovaným 1) M. H. spol. s.r.o., 2) C. z. š. l. D. B. a m. š. l.,
3) A. p., 4) Z. š. l. a Z. š. p., 5) Mgr. H. F., 6) F. n. v M., 7) M. T., 8)
České republice – Ministerstvo vnitra ČR, 9) Z. š. W. P. – R. n. L. a 10) Z. š.
a P. š. S., o.p.s.,, o 15.000.000,- USD a 5.000.000,- Kč, vedené u Obvodního
soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 25 C 98/2004, o dovolání žalobkyně a) proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. listopadu 2006, č. j. 12 Co
389/2006-363, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
2. 2006, podle § 208 odst. 1 o.s.ř. pro opožděnost a rozhodl o náhradě nákladů
řízení.
K odvolání žalobkyň Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. 11. 2006, č. j. 12
Co 389/2006-363, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě
nákladů odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně a) dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že
dovolání bylo proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu podáno oprávněnou
osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř.,
dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti
němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolatelka sice v
projednávané věci není zastoupena advokátem ani netvrdí, že by měla právnické
vzdělání, avšak vzhledem k tomu, že dovolání není přípustné, není nedostatek
podmínky povinného zastoupení důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 241b
odst. 2 o.s.ř.).
V posuzovaném případě žalobkyně a) dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu,
kterým bylo potvrzeno usnesení, jímž soud prvního stupně podle § 208 odst. 1
o.s.ř. odmítl odvolání obou žalobkyň pro opožděnost. Přípustnost dovolání podle
ustanovení § 237 o.s.ř. není dána, a to již z toho důvodu, že usnesením
odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo
rozhodnuto ve věci samé. Dovolání není přípustné podle ustanovení § 238 a §
238a o.s.ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve
věcech, které jsou v uvedených ustanoveních taxativně vyjmenovány. Přípustnost
dovolání nevyplývá ani z ustanovení § 239 odst. 1 a 2 o.s.ř., neboť nejde o
případy v těchto ustanoveních uvedené. Přípustnost dovolání nelze důvodně
dovozovat ani z ustanovení § 239 odst. 3 o.s.ř., neboť podle tohoto ustanovení
lze podat dovolání jen tehdy, bylo-li potvrzeno usnesení soudu prvního stupně,
jímž byla postupem podle ustanovení § 43 o.s.ř. odmítnuta žaloba, popřípadě
jímž byl podle tohoto ustanovení odmítnut jiný návrh na zahájení řízení, a
nikoliv odmítl-li soud prvního stupně podle ustanovení § 208 odst.1 o.s.ř.
odvolání pro opožděnost a odvolací soud toto usnesení potvrdil (srov. usnesení
Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1124/2001, publikované
pod č. 41 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003).
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobkyně a) směřuje proti rozhodnutí
odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek
přípustný. Nejvyšší soud ČR proto její dovolání podle ustanovení § 243b odst.
5, věty první, a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b
odst. 4 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1, věty první, a § 146 odst. 3
o.s.ř. za situace, kdy žalobkyně a) neměla v dovolacím řízení úspěch, avšak
žalovaným náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. července 2007
JUDr. Petr Vojtek, v. r.
předseda senátu