25 Cdo 1438/2024-501
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce: P. R., proti žalované: Oblastní nemocnice Jičín a.s., IČO 26001551, se sídlem Bolzanova 512, 506 01 Jičín, zastoupená JUDr. Danou Páleníkovou, advokátkou se sídlem Hviezdoslavova 313, 506 01 Jičín, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 67/2011, o žalobě pro zmatečnost, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 10. 2020, č. j. 16 C 67/2011-380, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 2. 2021, č. j. 4 Co 26/2021-405, takto:
I. Řízení o „dovolání“ proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 10. 2020, č. j. 16 C 67/2011-380, se zastavuje. II. Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 2. 2021, č. j. 4 Co 26/2021-405, se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
1. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 18. 10. 2019, č. j. 16 C 67/2011-322, přerušil řízení o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 5. 2019, č. j. 3 Co 49/2019-288, do skončení dovolacího řízení, neboť žalobce podal proti tomuto rozhodnutí i dovolání.
2. Poté, co bylo dovolací řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 3. 2020, č. j. 16 C 67/2011-342, ve spojení s potvrzujícím usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 7. 2020, č. j. 3 Co 49/2020-364, rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 29. 10. 2020, č. j. 16 C 67/2011-380, o pokračování v řízení. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 8. 2. 2021, č. j. 4 Co 26/2021-405, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a poučil žalobce, že proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.
3. Proti oběma těmto rozhodnutím podal žalobce dovolání, aniž by byl zastoupen advokátem nebo doložil své právnické vzdělání. Požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta Mgr. Tomáše Marka jeho zástupcem. Namítl, že jeho poměry se od posledního rozhodnutí soudu ve věci vedené pod sp. zn. 58 Co 402/2017 a pod 14 C 126/2018, nezměnily, proto měl být osvobozen od soudních poplatků i v tomto řízení. Právní posouzení soudů považuje za svévolnou, protiústavní a záměrně protiprávní aplikaci procesních i hmotněprávních předpisů. Namítá také porušení jeho základních a ústavně garantovaných práv na přístup k soudu a nedoručení mu soudních písemností. Navrhl zrušení napadených rozhodnutí.
4. Nejvyšší soud posoudil dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022, dále jen „o. s. ř.“.
5. Dovolání je podle § 236 o. s. ř. mimořádným opravným prostředkem jen proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu. Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání. Občanský soudní řád výslovně neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proto je nedostatek funkční příslušnosti neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Sb. rozh. obč.“). Jelikož je usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 10. 2020, č. j. 16 C 67/2011-380, proti němuž dovolání výslovně směřuje, rozhodnutím soudu prvního stupně (a nikoli rozhodnutím odvolacího soudu), dovolací soud řízení o dovolání proti tomuto rozhodnutí zastavil (§ 104 odst. 1, § 243c odst. 1 o. s. ř.).
6. Proti rozhodnutí odvolacího soudu pak není dovolání žalobce subjektivně přípustné [§ 243b, 218 písm. b) o. s. ř.], neboť jím bylo potvrzeno rozhodnutí o pokračování v řízení o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem, kterému tímto rozhodnutím nevznikla žádná újma (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, uveřejněné v časopisu Soudní judikatura č. 3, ročník 1998, pod č. 28, nebo usnesení ze dne 1. 2. 2001, sp. zn. 29 Cdo 2357/2000, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod C 154). Proto je Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Vzhledem k nepřípustnosti dovolání není nedostatek podmínky povinného zastoupení dovolatele v dané věci důvodem pro postup soudu k odstranění tohoto nedostatku ani pro zastavení dovolacího řízení (§ 241b odst. 2 o. s. ř.) a je tudíž bezpředmětné zabývat se i jeho žádostí o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce pro toto dovolací řízení.
7. Tímto rozhodnutím se řízení nekončí; o náhradě případných nákladů tohoto dovolacího řízení tak bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 6. 2024
JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu