25 Cdo 15/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce: MUDr. L. Č. proti
žalovanému: S., o zaplacení 1,202.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního
soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 5 C 28/95, o dovolání žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 23. září 1997, č. j. 18 Co 467/97-44, takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. září 1997, č. j. 18 Co
467/97-44, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
příslušenstvím z titulu náhrady škody na zdraví a rozhodl o náhradě nákladů
řízení.
Odvolání žalobce proti tomuto usnesení bylo usnesením Městského soudu v Praze
ze dne 23. 9. 1997, č. j. 18 Co 467/97-44, odmítnuto pro opožděnost podle § 218
odst. 1 písm. a) o. s. ř. Odvolací soud dovodil, že odvolání bylo podáno až po
marném uplynutí patnáctidenní lhůty, neboť usnesení soudu prvního stupně bylo
zástupci žalobce JUDr. Č. doručeno dne 10. 6. 1997 náhradním způsobem podle §
46 odst. 2 o. s. ř. a žalobce podal odvolání u soudu dne 4. 8. 1997, tedy
opožděně.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání. Namítá, že odvolání bylo podáno v
zákonné lhůtě a odvolací soud mu odňal možnost jednat před soudem, když jeho
odvolání odmítl jako opožděné. Uvádí, že jeho zmocněnec převzal usnesení až po
druhém pokusu o doručení, zatímco při prvém doručení nebyla zásilka vyzvednuta
a byla poštou vrácena odesílateli; důvodem nevyzvednutí první zásilky bylo
opakované celodenní uzavření pošty. Navrhl, aby dovolací soud napadené
rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a aby odvolací soud znovu ve věci jednal a
rozhodl.
Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb.,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího
soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo
vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a
rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního
řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000). Vzhledem k tomu, že rozhodnutí
odvolacího soudu bylo vydáno před 1. 1. 2001, dovolací soud postupoval podle
zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12.
2000 (dále jen „o. s. ř.“)
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo
podáno včas a že je podle § 238a odst. 1 písm. e) o. s. ř. přípustné,
přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Podle ust. § 24 o. s. ř. účastník se může dát v řízení zastupovat zástupcem,
jejž si zvolí. Nejedná-li se o zastupování podle § 26, může být zvoleným
zástupcem účastníka jen fyzická osoba. V téže věci může mít účastník současně
jen jednoho zvoleného zástupce. Podle ust. § 28 odst. 1 o. s. ř. zástupci, jejž
si účastník zvolil, udělí písemně nebo ústně do protokolu plnou moc buď pro
celé řízení nebo jen pro určité úkony. Podle ust. § 49 odst. 1 o. s. ř. má-li
účastník zástupce s plnou mocí pro celé řízení, doručuje se písemnost pouze
tomuto zástupci. Má-li však účastník osobně v řízení něco vykonat, doručuje se
písemnost nejen zástupci, ale i jemu.
Podle ust. § 204 odst. 1 o. s. ř. se odvolání podává do patnácti dnů od
doručení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje.
Z uvedených ustanovení vyplývá, že účastník řízení si může zvolit zástupce,
jehož zmocní buď k jednotlivým úkonům v řízení nebo jej vybaví tzv. procesní
plnou mocí, která zmocňuje zástupce k zastupování účastníka v celém řízení;
zástupce je potom oprávněn činit všechny úkony, které může v řízení učinit
účastník, včetně těch procesních úkonů, k nimž nebyl účastníkem řízení výslovně
zmocněn. Soudní písemnosti se doručují pouze zástupci, který byl zmocněn k
zastupování účastníka v celém řízení, s výjimkou uvedenou v ust. § 49 odst. 1,
větě druhé, o. s. ř. Při zmocnění pouze k některým úkonům v řízení (nejde o
procesní plnou moc), se písemnosti doručují účastníku řízení, a jeho zástupci
se doručují jen ty, které odpovídají rozsahu, v jakém byl zmocněn účastníka
zastupovat. Doručení rozhodnutí jen zástupci, který nemá plnou moc pro celé
řízení, není řádným doručením, je procesně neúčinné a nevyvolává účinky
doručení; takovým nesprávným doručením nepočíná ani běh lhůty k odvolání.
Jak vyplývá z obsahu spisu, žalobce plnou mocí ze dne 13. 11. 1995 (č. l. 14
spisu) zmocnil JUDr. J. Č., aby jej „zastupoval dne 14. 11. 1995 u Obvodního
soudu pro Prahu 10 ve věci žaloby na náhradu škody na zdraví j. č. 5 C 28/95“.
Jestliže soud prvního stupně usnesením ze dne 24. 4. 1997 zastavil řízení, bylo
třeba písemné vyhotovení usnesení doručit přímo žalobci, nikoli JUDr. J. Č.,
který nebyl zástupcem žalobce s plnou mocí pro celé řízení, nýbrž – jak vyplývá
z obsahu spisu - byl zmocněn zastupovat žalobce pouze při jednání dne 14. 11.
1995.
Protože usnesení soudu prvního stupně nebylo žalobci doručeno a doručení
zásilky s usnesením JUDr. J. Č. dne 10. 6. 1997 bylo procesně neúčinné, nemohla
od uvedeného dne běžet žalobci patnáctidenní lhůta k podání odvolání. Pokud
poté, co byl spis dovolacím soudem v listopadu 1998 vrácen soudu prvního stupně
k odstranění nedostatků při doručování, bylo usnesení soudu prvního stupně
dodatečně doručeno žalobci dne 12. 3. 1999 (doručenka na č. l. 54), nebylo
odvolání podané 4. 8. 1997 a znovu dne 25. 3. 1999 (č. l. 55) opožděné.
Protože odvolací soud napadeným usnesením odmítl odvolání žalobce na základě
nepodloženého závěru, že usnesení soudu prvního stupně bylo řádně doručeno
zástupci žalobce a že odvolání, jež proti němu směřuje, bylo podáno až po
uplynutí lhůty k odvolání, není jeho rozhodnutí správné. Nejvyšší soud proto
podle § 243b odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. napadené rozhodnutí zrušil a věc
mu vrátil k dalšímu řízení ( § 243b odst. 2 věta prvá, odst. 5 o.s.ř.).
Právní názor dovolacího soudu je závazný. O náhradě nákladů řízení
včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí ( § 243d
odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. února 2005
JUDr. Marta Škárová,v.r.
předsedkyně senátu