25 Cdo 1603/2024-229
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobkyně: CarTec Praha, s. r. o., IČO 49614801, se sídlem Průběžná 3123/80, 100 00 Praha 10, zastoupená Mgr. Bc. Přemyslem Hradečným, advokátem se sídlem Bělehradská 572/63, 120 00 Praha 2, proti žalované: DAMAGRON, s. r. o., IČO 29447976, se sídlem Žitná 562/10, 120 00 Praha 2, zastoupená JUDr. Naděždou Zetkovou, advokátkou se sídlem Vidče 509, 756 53 Vidče, o zaplacení 457 969,91 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně, pod sp. zn. 18 C 72/2022, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 12. 2023, č. j. 8 Co 203/2023-186, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů dovolacího řízení 12 632 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám advokátky JUDr. Naděždy Zetkové.
1. Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 12. 2023, č. j. 8 Co 203/2023-186, není přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť uplatněné námitky nesměřují proti otázce hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí.
2. Podle skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a aprobovaného soudem odvolacím žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o dílo, jehož cena byla stanovena odhadem na 150 000 Kč. Žalobkyně však následně žalované fakturovala 601 969,91 Kč. Rozdíl mezi těmito částkami žalovaná odmítla uhradit, a proto ho žalobkyně uplatnila žalobou u soudu. Podle soudů jí však nárok na zaplacení žalované částky nevznikl, neboť v rozporu s § 2612 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku žalované neoznámila, že cenu určenou odhadem bude třeba podstatně překročit, a to bez zbytečného odkladu poté, co tuto skutečnost zjistila. Pokud dovolatelka v dovolání namítá, že odvolací soud nepostupoval při zjištění skutkového stavu v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů ani se zásadami logického uvažování nebo že žalovaná nově zvýšenou cenu opravy dodatečně akceptovala, neuplatňuje jediný způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. totiž není zpochybnění samotného hodnocení důkazů soudem, opírajícího se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v § 132 o. s. ř. Námitky proti zjištěnému skutkovému stavu či proti hodnocení důkazů nejsou předmětem dovolacího přezkumu a ani nezakládají přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. 29 NSČR 29/2009, uveřejněné pod č. 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní – dále jen „Sb. rozh. obč.“, včetně tam obsaženého odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. IV. ÚS 191/96, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 Sb. rozh. obč.). Na nesprávnost hodnocení důkazů totiž lze usuzovat jen ze způsobu, jakým soud hodnocení důkazů provedl, a to jen polemikou se správností skutkových zjištění soudu, tj. prostřednictvím dovolacího důvodu, který dovolatel od 1. 1. 2013 k dispozici nemá.
3. Namítá-li dovolatelka, že se odvolací soud nezabýval její odvolací námitkou, že žalovaná novou cenu opravy akceptovala, namítá vadu řízení, jíž by se dovolací soud mohl zabývat pouze tehdy, shledal-li by dovolání přípustným (srov. § 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Pro úplnost dovolací soud poznamenává, že odvolací soud ve svém rozhodnutí zcela odkázal na skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně, který považoval za správný, odpovídající provedeným důkazům a podle něhož žalovaná neučinila jakýkoliv projev vůle, který by bylo možné považovat za akceptaci ceny opravy téměř čtyřnásobně vyšší, než byla původně odhadnutá cena.
4. Dovolání směřující proti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení není přípustné vzhledem k ustanovení § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
5. Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
6. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon (exekuci).
V Brně dne 17. 10. 2024
JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu