U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Ivany Tomkové v právní věci žalobce V. P., zastoupeného JUDr. Josefem Biňovcem, advokátem se sídlem v Praze 7, Strossmayerovo náměstí 977/2, proti žalované AA ASKLEPIOS s. r. o., se sídlem v Praze 5, Hlubočepská 1220/66, IČO : 28243706, zastoupené JUDr. Pavlem Ondrou, advokátem se sídlem v Praze 6, Šlikova 403/16, za účasti UNIQA pojišťovny, a. s., se sídlem v Praze 6, Evropská 136/810, IČO : 49240480, jako vedlejší účastnice na straně žalované, o 350.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 5 C 98/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2016, č. j. 22 Co 377/2016-357,
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2016, č. j. 22 Co 377/2016-357, není přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť uplatněné námitky nesměřují proti otázce hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí. Dovolatel namítá, že odvolací soud v rozporu s judikaturou a s postupem podle § 127 odst. 3 a § 132 o. s. ř. nevyžádal revizní znalecký posudek, ačkoli revizní posudek přichází do úvahy tam, kde soud má pochybnosti o správnosti podaného znaleckého posudku. Dovolatel tak uplatňuje námitku, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k níž však lze v dovolacím řízení přihlédnout jen tehdy, je-li dovolání z jiného důvodu přípustné (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Popisuje dosavadní průběh řízení a bez podrobnější konkretizace namítá, že odvolací soud některé důkazy „nehodnotil správným způsobem“ a tím dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Uplatněné námitky tak ovšem postrádají charakter právní otázky, kterou by mohl a měl dovolací soud řešit (§ 241a odst. 1 o. s. ř.), nesměřují totiž proti právnímu posouzení věci odvolacím soudem, ale paušálně proti zjištěnému skutkovému stavu, čímž však nelze přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. založit.
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. června 2017
JUDr. Marta Škárová předsedkyně senátu