25 Cdo 1892/2025-166
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Vršanské a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně: Robin platí services s.r.o., IČO 21893624, se sídlem Dlouhá 730/35, Staré Město, Praha 1, zastoupená doc. JUDr. Alešem Rozehnalem, Ph.D., advokátem se sídlem Železná 490/14, Praha 1, proti žalované: Generali Česká pojišťovna a.s., IČO 45272956, se sídlem Spálená 75/16, Nové Město, Praha 1, zastoupená JUDr. Robertem Němcem, LL.M., advokátem se sídlem Jáchymova 26/2, Praha 1, o zaplacení 232 756 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 26 C 82/2023, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2024, č. j. 91 Co 228/2024-121, takto:
Dovolání se odmítá.
1. Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 26. 2. 2024, č. j. 26 C 82/2023-73, zamítl žalobu H. N., (dále též jen „původní žalobkyně“ či „postupitel“) na zaplacení 232 756 Kč s příslušenstvím a uložil původní žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení. V průběhu odvolacího řízení původní žalobkyně navrhla, aby na její místo vstoupila společnost Robin platí services s.r.o., IČO 21893624, (dále též jen „postupník“) s odůvodněním, že této společnosti na základě smlouvy o postoupení pohledávky postoupila žalovanou pohledávku.
Spolu s tímto návrhem doložila prohlášení o postoupení pohledávky ze dne 14. 10. 2024, v němž původní žalobkyně jako postupitel a společnost Robin platí services s.r.o., IČO 21893624, jako postupník souhlasně prohlásily, že uzavřely smlouvu o postoupení pohledávky, kterou postupitel postupníkovi postoupil pohledávku za žalovanou z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 232.756 Kč s příslušenstvím z neplatných pojistných smluv č. 5727857016 ze dne 15. 7. 2009 a č. 7021884615 ze dne 14. 10. 2014. Podáním ze dne 15.
10. 2024 vyslovila společnost Robin platí services s.r.o., IČO 21893624, souhlas se svým vstupem do soudního řízení na straně žalobce. Odvolací soud podle § 107a odst. 2 o. s. ř. vyhověl návrhu a usnesením ze dne 21. 11. 2024, č. j. 91 Co 228/2024-121, připustil, aby místo původní žalobkyně vstoupila do řízení na straně žalobce společnost Robin platí services s.r.o., IČO 21893624. Pro tento postup shledal odvolací soud splněny všechny předpoklady – původní žalobkyně podala procesní návrh, k němuž přiložila společné prohlášení postupitele a postupníka o postoupení pohledávky, a nová žalobkyně se vstupem do řízení vyslovila souhlas.
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2024, č. j. 91 Co 228/2024-121, obsahující kopii listiny s oznámením o uzavření smlouvy o postoupení pohledávky bylo žalované doručeno odvolacím soudem dne 3. 12. 2024.
2. Usnesení odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, jehož přípustnost odůvodnila tím, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na otázce procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího i Ústavního soudu. Dovolatelka je přesvědčena, že nebyly splněny předpoklady procesního nástupnictví ve smyslu § 107a odst. 1 a 2 o. s. ř., jestliže původní žalobkyně soudu neprokázala oznámení postoupení pohledávky dlužníkovi (žalované). Původní žalobkyně žádné důkazy o účinnosti postoupení pohledávky vůči žalované ve smyslu § 1881 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) neoznačila. Odvolací soud tak nemohl učinit závěr, že původní žalobkyně účinně postoupila pohledávku společnosti Robin platí services s.r.o., IČO 21893624, a tedy že nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod povinnosti, o kterou v řízení jde. Samotná smlouva o postoupení pohledávky nepředstavuje rozhodnou právní skutečnost ve smyslu § 107a o. s. ř., neboť upravuje pouze vztah mezi postupitelem a postupníkem, jehož se dlužník neúčastní (v této souvislosti žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2945/2022 a sp. zn. 29 ICdo 128/2021). Dovolatelka je přesvědčena, že oznámit postoupení může výlučně postupitel, a proto nejsou splněny předpoklady § 107a o. s. ř., jestliže oznámení postupitele o postoupení se dostalo do dispozice žalované prostřednictvím soudu. Oznámení mělo být adresováno a doručeno dlužníkovi přímo od postupitele a toto doručení mělo být prokázáno soudu, a to před rozhodnutím soudu o procesním nástupnictví, což se nestalo. Napadeným rozhodnutím vydaným bez osvědčení nezbytné procesní podmínky bylo porušeno právo žalované na spravedlivý proces (odkázala na nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2016, sp. zn. III ÚS 2242/15). Žalovaná navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
3. Žalobkyně se ve vyjádření ztotožnila s posouzením odvolacího soudu a navrhla dovolání odmítnout a přiznat jí náhradu nákladů dovolacího řízení.
4. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění zákonné podmínky právního zastoupení dovolatele (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), není však přípustné.
5. Podle § 107a odst. 1 o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107.
6. Podle § 107a odst. 2 o. s. ř. soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.
7. Soud vyhoví návrhu žalobce, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka řízení v první řadě tehdy, bude-li prokázáno, že nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva na jiného, že se tato právní skutečnost týká práva nebo povinnosti dosavadního účastníka řízení a že tato právní skutečnost nastala (došlo k ní) až po zahájení řízení. Ohledně žalobcem označené právní skutečnosti tak soud zkoumá, zda vůbec jde o právní skutečnost, zda jde o takovou skutečnost, s níž právní předpisy obecně spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti, tedy zda nejde o takovou skutečnost, která podle právních předpisů nemůže mít za následek přechod nebo převod práva nebo povinnosti, zda opravdu nastala (tedy například že smlouva o postoupení pohledávky byla skutečně uzavřena), a zda je v konkrétním případě způsobilá mít za následek přechod nebo převod práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo 2393/2004, ze dne 25. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 743/2006, a ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 20 Cdo 5378/2008). Právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, je i smlouva o postoupení pohledávky podle § 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 708/2002, uveřejněné pod číslem 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2975/2012), resp. podle § 1879 o. z. K platnosti postupní smlouvy zákon nevyžaduje písemnou formu [DVOŘÁK, Bohumil. § 1879 (Postoupení smlouvou). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 728, marg. č. 21].
8. Judikatura dovolacího soudu je ustálena na závěru, že právní skutečností, s níž právní předpisy podle § 107a o. s. ř. spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, je v případě postoupení pohledávky smlouva o postoupení pohledávky, není-li postoupení pohledávky oznámeno postupitelem dlužníkovi; k postupu podle § 107a odst. 2 o. s. ř. postačí pouze oznámení postoupení postupitelem (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1878/2015, uveřejněné pod číslem 21/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dále jen „R 21/2018“). Citované judikatorní závěry lze vztáhnout i na právní úpravu zákona č. 89/2012 Sb. Vyplývá z nich nepochybně, že samostatnou a zcela postačující právní skutečností podle § 107a o. s. ř. je sama smlouva o postoupení pohledávky, o kterou v řízení jde, aniž by bylo nutné prokázat oznámení tohoto postoupení také dlužníkovi.
9. V projednávané věci původní žalobkyně doručila v průběhu odvolacího řízení soudu procesní návrh, aby na její místo vstoupila společnost Robin platí services s.r.o. s tím, že s touto společností uzavřela smlouvu o postoupení pohledávky, která je předmětem řízení. Spolu s tím předložila písemné prohlášení o postoupení pohledávky podepsané oběma stranami smlouvy o postoupení konkrétně vymezené pohledávky. Postoupení pohledávky sice postupitelem ani postupníkem žalované nebylo oznámeno před vydáním napadeného rozhodnutí, společným prohlášením postupitele a postupníka o uzavření smlouvy o postoupení pohledávky však bylo soudu (s ohledem na absenci požadavku písemné formy smlouvy o postoupení pohledávky) dostatečně osvědčeno, že nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod práva nebo povinnosti (uzavření smlouvy o postoupení pohledávky), která je způsobilá mít na za následek převod práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde (nárok na vydání bezdůvodného obohacení).
Účelem ustanovení § 526 odst. 2 obč. zák. je totiž ochrana dlužníka, který plnil svůj závazek na základě oznámení věřitele o postoupení pohledávky osobě (postupníku), jež podle hmotného práva nebyla v době plnění věřitelem pohledávky, například proto, že smlouva o jejím postoupení nebyla platná. Otázku, zda pohledávka byla skutečně postoupena a zda postoupení bylo platné, lze řešit jen ve sporu mezi postupitelem a postupníkem. Při rozhodování o procesním nástupnictví podle § 107a o. s. ř. se tato skutečnost projeví v tom, že jakmile se žalovaný dlužník v řízení dozví o návrhu žalobce (postupitele) na procesní nástupnictví podle § 107a (§ 41 odst. 3 o.
s. ř.), nezkoumá již soud platnost, a dokonce ani existenci smlouvy o postoupení pohledávky. Je tomu tak v důsledku aplikace § 526 odst. 2 obč. zák., podle něhož oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení. (viz R 21/2018). Okolnost, že se žalovaná dozvěděla o postoupení pohledávky prostřednictvím soudu spolu s rozhodnutím o procesním nástupnictví, nemá na účinky tohoto oznámení vůči žalované vliv, žalovaná se od chvíle, kdy se o postoupení dozvěděla (byť prostřednictvím soudu), zprostí svého závazku splněním postupníkovi.
10. Dovolatelkou odkazovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu nejsou pro danou věc přiléhavá. Usnesení ze dne 29. 11. 2022, sp. zn. 20 Cdo 2945/2022, se týkalo splnění odkládací podmínky smlouvy o postoupení pohledávky a jejího splnění pro účely posouzení zákonných předpokladů pro nařízení exekuce podle § 36 exekučního řádu. Rozsudek ze dne 31. 5. 2023, sp. zn. 29 ICdo 128/2021, se týkal sporu mezi postupitelem a postupníkem o platnost smlouvy o postoupení pohledávky. Obě citovaná rozhodnutí vycházejí z toho, že smlouvou o postoupení pohledávky dochází ke změně v osobě věřitele, aniž došlo ke změně v obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popřípadě postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal. Napadené rozhodnutí je tedy v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu. Vzhledem k tomu jím nebylo porušeno ani právo na spravedlivý proces, neboť na rozdíl od situace řešené v nálezu Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2016, sp. zn. III ÚS 2242/15, v této věci, jak shora uvedeno, podmínka prokázání existence právní skutečnosti, s níž právní předpisy spojují přechod práva, o které v řízení jde, prokázána byla.
11. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné.
12. O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť řízení ve věci pokračuje, tudíž o náhradě nákladů včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne odvolací soud v rozhodnutí ve věci samé (§ 224 a § 151 odst. 1 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 9. 2025
JUDr. Martina Vršanská předsedkyně senátu