25 Cdo 193/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobce R. M., zastoupeného JUDr. Janem Hájkem, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Masarykova 43, proti žalovaným 1) J. P., zastoupenému JUDr. Josefem Tichým, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Šaldova 217/7, a 2) I S T A R, společnost s ručením omezeným (spol. s r.o.), se sídlem v Ústí nad Labem, Drážďanská 37, IČ 41327331, zastoupené JUDr. Josefem Kašparem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Jáchymovská 27, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 19 C 92/2005, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. července 2010, č. j. 14 Co 624/2009-231, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 1. 7. 2010, č. j. 14 Co 624/2009-231, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 5. 2009, č. j. 19 C 92/2005-210, kterým soud prvního stupně zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal, aby mu žalovaní společně a nerozdílně platili počínaje dnem 1. 3. 2003 měsíční rentu ve výši 4.000,- Kč vždy do každého 15. dne v měsíci k rukám žalobce s tím, že v rozsahu plnění poskytnutého jedním ze žalovaných
zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného, a rozhodl o náhradě nákladů řízení; odvolací soud dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním.
Žalovaný 1) ve vyjádření k dovolání uvedl, že napadené rozhodnutí nemá zásadní význam po právní stránce, proto navrhl, aby dovolání bylo jako nepřípustné odmítnuto. Žalovaný 2) se k dovolání žalobce nevyjádřil.
Podle § 240 odst. 1 věty první o.s.ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání této lhůty nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§ 240 odst. 2 věta druhá o.s.ř.).
Rozsudek odvolacího soudu byl tehdejšímu právnímu zástupci žalobce Narcisi Tomáškovi, advokátovi se sídlem v Děčíně I, Masarykovo náměstí 193/20, doručen dne 20. 9. 2010 tak, že jej převzala k tomu pověřená a oprávněná osoba P. H. (§ 50a odst. 4 o.s.ř.); účastníci byli v tomto rozsudku řádně poučeni o lhůtě k podání dovolání, o soudu, u něhož se dovolání podává, a dále také o tom, že
dovolání je přípustné za předpokladu, že dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu řeší ve věci samé otázku zásadního právního významu. Dovolání bylo podáno osobně u soudu prvního stupně ve čtvrtek 2. 12. 2010, ačkoliv posledním dnem pro jeho podání bylo pondělí 22. 11. 2010 (srov. § 57 odst. 2 a 3 o.s.ř.).
Protože dovolání bylo podáno po uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty, Nejvyšší soud je podle § 243b odst. 5 věty první a § 218a o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a 146 odst. 3 o.s.ř. za situace, kdy dovolání bylo žalobcem podáno zjevně opožděně, proto nelze náklady vynaložené žalovaným 1) na právní zastoupení advokátem (sepis vyjádření k dovolání) považovat za náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva; žalovanému 2) žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. března 2011
JUDr. Petr Vojtek, v. r. předseda senátu