25 Cdo 2072/2001
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce J. K. proti
žalovanému J. L., o 415.000,- Kč a 31.856,50 Kč s příslušenstvím, vedené u
Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 9 C 145/97, o dovolání žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 20. června 2001, č. j. 14 Co 839/2000
- 86, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
1996 a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 20. 6. 2001, č. j. 14
Co 839/2000 - 86, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě
nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce prostřednictvím svého
zástupce dovolání, které bylo osobně předáno Okresnímu soudu v Chebu dne 22.
10. 2001.
Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým
se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího
soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo
vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a
rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního
řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000).
Protože rozsudek odvolacího soudu byl vydán dne 20. 6. 2001 po řízení
provedeném podle občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou
zákonem č. 30/2000 Sb., tedy podle předpisu dosavadního, Nejvyšší soud jako
soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) dovolání projednal a rozhodl o něm podle
dosavadních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před
1. 1. 2001 - dále jen „o.s.ř.“), a to včetně vymezení běhu lhůty k podání
dovolání. Po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení § 240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat
dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u
soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení § 240 odst. 2
o.s.ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však
zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u dovolacího nebo odvolacího soudu.
Podle ustanovení § 57 odst. 2 o.s.ř. lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let
se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo
ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem
měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním
dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle ustanovení § 57 odst. 3
o.s.ř. lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu
nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
Z obsahu spisu - zejména dokladu o doručení rozsudku odvolacího soudu - plyne,
že zástupci žalobce i zástupci žalovaného byl rozsudek Krajského soudu v Plzni
ze dne 20. 6. 2001, č. j. 14 Co 839/2001 - 86, doručen dne 20. 8. 2001
(pondělí), a tohoto dne tedy nabyl právní moci, takže lhůta k podání dovolání
uplynula dnem 20. 9. 2001 (čtvrtek). Dovolání žalobce proti pravomocnému
rozsudku odvolacího soudu bylo podáno osobě u soudu prvního stupně dne 22. 10.
2001.
Z uvedeného je zřejmé, že žalobce podal dovolání po uplynutí zákonné
jednoměsíční lhůty. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) proto
dovolání podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. pro opožděnost
odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243a odst. 4 věty
první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 věty první a § 142 odst. 1, neboť žalobce s
ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení a
žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 13. prosince 2001
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu