25 Cdo 2199/2019-760
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Hanou Tichou v právní věci žalobců: a) P. V., narozená XY, b) J. V., narozený XY, c) nezl. AAAAA (pseudonym), narozený XY, zastoupený opatrovnicí P. J., narozenou dne XY, bytem XY, d) P. V., narozený XY, všichni bytem XY, všichni právně zastoupeni Mgr. Janem Švárou, advokátem se sídlem Duškova 164/45, 150 00 Praha 5, proti žalovanému: P. S., IČO: XY, s místem podnikání XY, zastoupený JUDr. Josefem Šťastným, advokátem se sídlem Ševčíkova 38, 341 01 Horažďovice, o náhradu škody na zdraví, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 12 C 228/2013, o dovolání žalobců a žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 11. 2018, č. j. 5 Co 679/2018-625, takto:
I. Dovolací řízení o dovolání žalobců i žalovaného se zastavují. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Žalobci i žalovaný podali dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 11. 2018, č. j. 5 Co 679/2018-625, jímž odvolací soud změnil rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 19. 10. 2017, č. j. 12 C 228/2013-451, ve vyhovujících výrocích o věci samé tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům a) a b) každému 72 000 Kč, žalobcům c) a d) každému 52 500 Kč, zamítl žalobu co do zaplacení dalších 48 000 Kč každému z žalobců a) a b) a co do zaplacení dalších 35 000 Kč každému z žalobců c) a d), potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku ve věci samé, změnil jej ohledně povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. V průběhu dovolacího řízení vzali žalobci i žalovaný (podáními ze dne 25. 2. 2021) svá dovolání zcela zpět, neboť mezi účastníky došlo k mimosoudní dohodě, a vzdali se práva na náhradu nákladů dovolacího řízení. Vzhledem k tomu Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) podle § 243c odst. 3 věty druhé o. s. ř. dovolací řízení zastavil. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 3. 2021 JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu
rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání všech účastníků Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 14. 11. 2018, č. j. 5 Co 679/2018-625, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujících výrocích o věci samé tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům a) a b) každému 72 000 Kč, žalobcům c) a d) každému 52 500 Kč, zamítl žalobu co do zaplacení dalších 48 000 Kč každému z žalobců a) a b) a co do zaplacení dalších 35 000 Kč každému z žalobců c) a d), potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku ve věci samé, změnil jej ohledně povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci i žalovaný včas dovolání, přičemž žalovaný v dovolání současně navrhl odklad vykonatelnosti výroku I. rozsudku odvolacího soudu s odůvodněním, že pobírá pouze starobní důchod, nemá jiný trvalý příjem ani majetek. Uvádí, že neodložením vykonatelnosti napadeného rozhodnutí by mu hrozila závažná újma, neboť by se mohl ocitnout bez prostředků a nemohl tak uspokojovat své základní životní potřeby. Odložení vykonatelnosti rovněž považuje za adekvátní s ohledem na řadu zcela důvodných pochybností o správnosti rozhodnutí odvolacího soudu.
Podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, (ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17), že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby). Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí.
Dovolatel svůj návrh na odklad vykonatelnosti odůvodnil tím, že pobírá pouze starobní důchod, nemá jiný trvalý příjem ani majetek. Z těchto okolností však nelze dovodit reálnou hrozbu závažné újmy, jež by v případě výkonu rozhodnutí mohla žalovanému vzniknout. Na základě dovoláním napadeného rozhodnutí již totiž exekuce na majetek žalovaného od května 2019 probíhá, a to srážkami z důchodu ve výši 1 804 Kč měsíčně s tím, že mu zbývá srážkami nepostižitelná částka přibližně 10 000 Kč měsíčně. Za situace, kdy žalovaný nemá kromě starobního důchodu žádný postižitelný majetek, nehrozí mu závažná újma, jež by měla zásadní dopad do jeho majetkových poměrů. Při výši srážek pak do pravděpodobného termínu rozhodnutí dovolacího soudu o podaných dovoláních bude exekucí uhrazena pouze velmi malá část povinného plnění, jež i v případě pozdějšího zrušení vykonatelného rozhodnutí by mohla být bez obtíží uspokojena.
Nejvyšší soud proto žádost žalovaného o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodnou zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 9. 2019
JUDr. Petr Vojtek předseda senátu