25 Cdo 2395/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra a v právní věci žalobce P. W., zastoupeného Mgr. Tomášem Pavlíkem, advokátem se sídlem v Novém Jičíně, K Nemocnici 14, proti žalované K. V. advokátce se sídlem v Českém Těšíně, Hlavní třída 23, o 250.317,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 19 C 76/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 1. 2015, č. j. 11 Co 454/2014-85, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
v Karviné zamítl žalobu o 250.317,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Ve sporu o náhradu škody způsobené tvrzeným pochybením žalované advokátky vyšel odvolací soud ze zjištění, že ve věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 27 C 111/2008, v níž žalovaná zastupovala žalobce ve sporu proti žalovanému P. S., byla pravomocně zamítnuta žaloba na vrácení ceny ze smlouvy o dílo, od které P. W. (objednatel) odstoupil; v žalobě totiž nebyla vyjádřena ve smyslu § 544 obchodního zákoníku vzájemnost vypořádání z odstoupení smlouvy. Protože se žalobce provedenou částí díla neobohatil, nebyl důvod tento synallagmatický závazek vyjadřovat finanční částkou, která by měla být odečtena od požadovaného plnění, nýbrž závazkem k vydání použitého materiálu. Žalobce nesouhlasil s vydáním již připevněných polystyrenových desek na zateplení domu zhotoviteli, žalovaná advokátka postupovala v souladu s pokyny klienta, a povinnosti advokáta při vypracování žaloby proto neporušila. Kromě toho žalobce neprokázal důvodnost nároku proti žalovanému zhotoviteli díla.
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 1. 2015, č. j. 11 Co 454/2014-85, není přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť uplatněné námitky nesměřují proti právní otázce, na jejímž řešení je založeno rozhodnutí odvolacího soudu. Dovolatel jako rozhodnou hmotněprávní otázku, jež má být dovolacím soudem řešena a má být podle § 237 o. s. ř. podkladem pro založení přípustnosti dovolání, formuluje otázku, „zda v případě, kdy se objednatel po odstoupení od smlouvy o dílo neobohatil v důsledku provedení části díla, je nutno vydat zhotoviteli materiál, který k realizaci části díla použil“; dále je otázkou, zda polystyrenové desky použité na izolaci domu lze vůbec s ohledem na povahu materiálu a jeho využití bez znehodnocení stavby vrátit. Namítá-li dovolatel, že vrácení materiálu bylo nemožné a že se provedením části díla nijak neobohatil, a že proto povinností žalované bylo vyjádřit v žalobě
protiplnění dovolatele v nulové výši, pomíjí, že napadené rozhodnutí na řešení této otázky nezávisí, neboť odvolací soud nedůvodnost žaloby opřel o závěr, že žalovaná svým postupem při formulaci žalobního petitu neporušila povinnosti advokáta, neboť jednala v této souvislosti podle pokynů klienta (skutkový závěr o pokynech dovolatel nenapadá). Odvolací soud zároveň vyšel ze zjištění, že částečným provedením díla se žalobce neobohatil.
Kromě toho dovolatel přehlíží i odvolacím soudem převzatý závěr soudu prvního stupně, že nebyl prokázán vznik škody, neboť nebylo postaveno najisto, že by v případě řádně vyjádřeného synallagmatického vztahu v žalobě ve sporu proti P. S. uspěl (odkaz na výsledek řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 27 C 111/2008). Jestliže i tento závěr, stejně jako závěr o tom, že žalovaná respektovala pokyn klienta, sám obstojí jako důvod zamítnutí žaloby a není přitom dovoláním napaden, nemůže dovolání, byť by v ostatních otázkách bylo opodstatněné, založit přípustnost mimořádného opravného prostředku proti rozhodnutí odvolacího soudu, neboť není způsobilé přinést změnu v postavení dovolatele (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003, publikované pod č. 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či rozsudek téhož soudu ze dne 28. 5. 1998, sp. zn. 2 Cdon 119/97, publikovaný pod č. 55/1999 tamtéž).
Vzhledem k tomu, že uplatněné dovolací námitky, jejichž obsahovým vymezením je dovolací soud vázán (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.), nemohou přípustnost dovolání založit, Nejvyšší soud dovolání žalobce podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. května 2017
JUDr. Petr Vojtek předseda senátu