Nejvyšší soud Usnesení občanské

25 Cdo 2552/2019

ze dne 2019-08-29
ECLI:CZ:NS:2019:25.CDO.2552.2019.1

25 Cdo 2552/2019-41

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a

soudců JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobců: a) M. V.,

narozený XY, b) K. V., narozená XY, oba bytem XY, žalobkyně b) zastoupená

žalobcem a), proti žalovaným: 1) K. Č., 2) I. K., 3) M. R., všichni soudci

Krajského soudu v Brně, Rooseveltova 648/16, Brno, 4) O. S., soudce Městského

soudu v Brně, Polní 994/39, Brno, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu

v Brně pod sp. zn. 47 C 222/2018, o „dovolání“ žalobců proti usnesení Krajského

soudu v Brně ze dne 29. 4. 2019, č. j. 70 Nc 379/2019-22, takto:

Řízení o „dovolání“ žalobců proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 4.

2019, č. j. 70 Nc 379/2019-22, se zastavuje.

Podáním označeným jako „dovolání“ napadli žalobci usnesení ze dne 29.

4. 2019, č. j. 70 Nc 379/2019-22, jímž Krajský soud v Brně rozhodl, že soudce

Městského soudu v Brně JUDr. Radek Malenovský není vyloučen z projednávání a

rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 47 C 222/2018.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému

rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Napadené usnesení však za

takové rozhodnutí, tj. rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu § 236 odst. 1 o.

s. ř., pokládat nelze.

Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne

nadřízený soud. Pojem „nadřízený soud“ („nejblíže společně nadřízený soud“),

je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází

z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s

pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (srov. též stanovisko pléna

Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, sp. zn. Plsn 1/96, uveřejněné pod č.

48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhoduje-li tedy krajský

soud o vyloučení soudce okresního soudu (Městského soudu v Brně), není toto

jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu; vydání takového rozhodnutí

ostatně nepředchází žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo možno

napadnout odvoláním.

Občanský soudní řád pak ani neupravil funkční příslušnost soudu pro

projednání dovolání proti takovým rozhodnutím krajského soudu. Nedostatek

funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov.

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. 25 Cdo 532/2006, a ze dne

31. 7. 1997, sp. zn. 2 Cdon 30/97, uveřejněné pod č. 112 v sešitě č. 14 z roku

1997 časopisu Soudní judikatura). Nejvyšší soud proto řízení

o „dovolání“ žalobců proti uvedenému rozhodnutí zastavil (§ 104 odst. 1 o. s.

ř.).

Jelikož se tímto rozhodnutím řízení nekončí, o náhradě nákladů tohoto

„dovolacího“ řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§ 151 odst. 1 o. s.

ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 8. 2019

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu