25 Cdo 2576/2004
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra
Vojtka a soudkyň JUDr. Marty Škárové a JUDr. Olgy Puškinové v právní věci
žalobce J. Ch., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti
ČR, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody, vedené u Obvodního
soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 Nc 894/99, o dovolání žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 19. února 2004, č. j. 35 Co 56/2004-51, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
se žalobce domáhal náhrady škody, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 19. 2. 2004, č. j. 35 Co 56/2004-51,
odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 211
o.s.ř odvolání žalobce a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
V podání ze dne 19. 6. 2004, doručeném soudu prvního stupně dne 23. 6. 2004 a
označeném jako stížnost, výzva, podnět, trestní oznámení, opravný prostředek,
dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 2. 2004, č. j. 35 Co
56/2004-51, žalobce vyjádřil nesouhlas s postupem a rozhodnutími soudů obou
stupňů.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že
dovolání, které bylo proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu podáno
oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst.
1 o.s.ř., dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž
tento mimořádný opravný prostředek není přípustný. Dovolatel sice v
projednávané věci není zastoupen advokátem ani netvrdí, že by měl právnické
vzdělání, avšak vzhledem k tomu, že dovolání není přípustné, není nedostatek
podmínky povinného zastoupení důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 241b
odst. 2 o.s.ř.).
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon
připouští (§ 236 odst. 1 o.s.ř.).
Podle ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku
odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno
rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno
rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci
samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním
názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž
bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není
přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené
rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Podle ustanovení § 238 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení
odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního
stupně, kterým bylo rozhodnuto
a) o žalobě na obnovu řízení,
b) o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí (§ 235h odst. 1 věta druhá).
Podle ustanovení § 238a odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení
odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního
stupně, kterým bylo rozhodnuto
a) ve věci konkursu a vyrovnání,
b) o žalobě pro zmatečnost,
c) o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí,
d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí,
e) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí,
f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,
g) o povinnostech vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2 (§ 336n) a v § 338za
odst. 2.
Podle ustanovení § 239 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení
odvolacího soudu, jímž bylo
a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc
byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,
b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem
účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo
dosavadního účastníka
(§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka
(§ 92 odst. 2).
Podle ustanovení § 239 odst. 2 o.s.ř. je dovolání rovněž přípustné proti
usnesení odvolacího soudu, kterým bylo
a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 104 odst.
1,
b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o
tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst.
5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení
dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).
Podle ustanovení § 239 odst. 3 o.s.ř. je dovolání též přípustné proti usnesení
odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o
odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné
opatření (§ 75a).
V posuzovaném případě žalobce dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu,
kterým bylo odmítnuto odvolání proti usnesení soudu prvního stupně.
Přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o.s.ř. není dána, a to již z toho
důvodu, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního
stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání není přípustné podle
ustanovení § 238 a § 238a o.s.ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo
rozhodnuto ve věcech, které jsou v uvedených ustanoveních taxativně
vyjmenovány. Přípustnost dovolání nevyplývá ani z ustanovení § 239 odst. 1 a 2
o.s.ř., neboť nejde o případy v těchto ustanoveních uvedené. Přípustnost
dovolání nelze důvodně dovozovat ani z ustanovení § 239 odst. 3 o.s.ř., neboť
podle tohoto ustanovení lze podat dovolání jen tehdy, bylo-li potvrzeno
usnesení soudu prvního stupně, jímž byla postupem podle ustanovení § 43 o.s.ř.
odmítnuta žaloba, popřípadě jiný návrh na zahájení řízení; v dané věci však
nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby (podání),
nýbrž bylo odmítnuto odvolání proti tomuto usnesení.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího
soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší
soud ČR je proto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c)
o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b
odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 o.s.ř. a § 146 odst. 3, neboť
dovolatel nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu nákladů právo
a žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. prosince 2004
JUDr. Petr V o j t e k, v.r.
předseda senátu