Nejvyšší soud Usnesení občanské

25 Cdo 2577/2000

ze dne 2000-11-14
ECLI:CZ:NS:2000:25.CDO.2577.2000.1

25 Cdo 2577/2000

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Z., společnost s ručením omezeným, proti žalované E. J., o 23.767,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 10 C 745/96, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. října 1999 č.j. 16 Co 166/97 - 44, takto :

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

24 zamítl žalobu o zaplacení 23.767,80 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalobce Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 5. 10. 1999 č.j. 16 Co 166/97 - 44 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 23.767,80 Kč se 17% úrokem z prodlení od 11. 6. 1995 do zaplacení, a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná prostřednictvím svého zástupce dovolání adresované soudu prvního stupně, které k poštovní přepravě bylo předáno dne 20. 12. 1999.

Žalobce ve svém písemném vyjádření k dovolání navrhl, aby dovolání bylo jako nedůvodné zamítnuto.

Podle ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř. může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání této lhůty nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu ( § 240 odst. 2 o.s.ř.).

Podle ustanovení § 57 odst. 2 o.s.ř. lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím tohoto dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle ustanovení § 57 odst. 3 o.s.ř. lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

Z obsahu spisu - zejména dokladu o doručení rozsudku odvolacího soudu - plyne, že zástupcům obou účastníků byl rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 10. 1999 č. j. 16 Co 166/97 - 44 doručen do sídla jejich advokátní kanceláře dne 26. 10. 1999. Rozsudek odvolacího soudu nabyl tedy v této věci právní moci dne 26. 10. 1999 (úterý), takže lhůta k podání dovolání uplynula dnem 26. 11. 1999 (pátek). Dovolání žalované proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno k poštovní přepravě dne 20. 12. 1999.

Z uvedeného je zřejmé, že žalovaná podala dovolání po uplynutí zákonné jednoměsíční lhůty. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) proto dovolání podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm.a/ o.s.ř. pro opožděnost odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 4, věta prvá, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu svých nákladů právo, a vyjádření žalobce k meritu věci nelze za stavu, kdy dovolání bylo podáno opožděně, považovat za účelně vynaložené náklady k bránění práva (§ 142 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 14. listopadu 2000

JUDr. Olga P u š k i n o v á , v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová