Nejvyšší soud Usnesení občanské

25 Cdo 2587/2010

ze dne 2011-03-30
ECLI:CZ:NS:2011:25.CDO.2587.2010.1

25 Cdo 2587/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Pavla Simona ve věci žalobce J. K., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Čechem, advokátem se sídlem Horní Dubenky 145, proti žalované ČSOB Pojišťovně, a.s., člen holdingu ČSOB, IČ 45534306, se sídlem Pardubice – Zelené Předměstí, Masarykovo nám. 1458, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 11 C 376/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 26. 11. 2009, č.j. 22 Co 359/2009-193, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

řízení o zaplacení 31.215.240,- Kč zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalované Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 26. 11. 2009, č.j. 22 Co 359/2009-193, změnil rozsudek okresního soudu v části výroku, ve kterém bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku 9.490.440,- Kč, tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl, dále změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o náhradě nákladů řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti výrokům o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů podal žalobce dovolání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. dána není, neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2003), a není založena ani ustanoveními § 238, § 238a a § 239 o. s. ř., v jejichž taxativním výčtu přípustnosti dovolání proti rozhodnutím procesní povahy není dovolání proti výroku rozhodnutí odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení uvedeno. Z těchto důvodů dovolací soud dovolání žalobce podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu nákladů právo a žalované náklady v této fázi řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. března 2011

JUDr. Robert Waltr, v. r. předseda senátu