Nejvyšší soud Usnesení občanské

25 Cdo 2672/2021

ze dne 2021-09-23
ECLI:CZ:NS:2021:25.CDO.2672.2021.1

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobce: R. P., narozený dne XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Michalem Fidrou, advokátem se sídlem Ant. Barcala 1446/26a, České Budějovice, proti žalovanému: B. Š., IČO XY, advokát se sídlem XY, zastoupený Mgr. Danem Modlitbou, advokátem se sídlem K Horoměřicům 584/10, Praha 6, o 804.416 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5, pod sp. zn. 23 C 304/2018, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2021, č. j. 11 Co 147/2021-277, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 7.345 Kč do pěti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám advokáta Mgr. Dana Modlitby.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. 6. 2021, č. j. 11 Co 147/2021-277, částečně změnil a částečně potvrdil výrok ve věci samé rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. 1. 2021, č. j. 25 C 304/2018-226, změnil jej ve výrocích o náhradě nákladů státu (výrok I) a uložil žalovanému, aby zaplatil žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 83.815,60 Kč (výrok II). Proti rozsudku odvolacího soudu, a to výslovně proti jeho výroku II podal žalobce dovolání, v němž namítá pochybení spočívající v tom, že odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ač měl správně aplikovat § 142 odst. 3 o. s. ř. Dovolatel obsáhle argumentuje k povaze posuzovaného nároku, jež by měla opodstatňovat postup právě podle § 142 odst. 3 o. s. ř., a navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí. Žalovaný ve vyjádření označil dovolání za nepřípustné a navrhl jeho odmítnutí. Nejvyšší soud o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vzhledem k datu jeho vydání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 1 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. není dovolání přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení. S ohledem na jednoznačnou dikci citovaného ustanovení, které s účinností od 30. 9. 2017 vylučuje přípustnost dovolání proti rozhodnutím o nákladech řízení, je dovolání žalobce, které jak podle označení napadené části rozhodnutí, tak i podle svého obsahu směřuje pouze proti výroku o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky, nepřípustné. Dovolací soud je proto podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 23. 9. 2021

JUDr. Petr Vojtek předseda senátu