25 Cdo 2716/2004
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra
Vojtka a soudkyň JUDr. Marty Škárové a JUDr. Olgy Puškinové v právní věci
žalobkyně P., a. s., zastoupené advokátem, proti žalované K. a. s., zastoupené
advokátem, o 16.675,- Kč, vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 6
C 194/2003, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne
22. července 2004, č. j. 13 Co 450/2004-82, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
žalobkyni částku 16.675,- Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení
K odvolání žalované Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 22. 7. 2004, č. j. 13
Co 450/2004-82, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném
výroku o platební povinnosti žalované a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího
řízení.
Proti tomuto rozsudku podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z
ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá
na nesprávném právním posouzení věci [§ 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř.], neboť
odvolací soud stejně jako soud prvního stupně nesprávně vyložil ustanovení §
551 obč. zák. ve vztahu k ustanovení § 3 obč. zák. Dovolatelka navrhuje, aby
dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil spolu s rozsudkem soudu prvního
stupně a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že
dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě
uvedené v ustanovení
§ 240 odst. 1 o.s.ř., přezkoumal napadený rozsudek ve smyslu ustanovení § 242
o.s.ř. a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž
není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon
připouští (§ 236 odst. 1 o.s.ř.).
Podle ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku
odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno
rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno
rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci
samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním
názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž
bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není
přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené
rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o.s.ř. dovolání podle odstavce 1 není
přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o
peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč;
k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Žalovaná dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu, jímž byl rozsudek soudu
prvního stupně potvrzen ve výroku o platební povinnosti ve výši 16.675,- Kč.
Vzhledem k tomu, že dovoláním dotčeným rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém
plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč, je přípustnost dovolání ustanovením § 237
odst. 2 písm. a) o.s.ř. vyloučena. Okolnost, že odvolací soud v poučení svého
rozsudku v rozporu s uvedeným zákonným ustanovením uvedl, že proti rozsudku je
možno podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců, pokud dovolací soud dospěje k
závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní
význam, přípustnost dovolání založit nemůže.
Protože z hlediska ustanovení § 237 o.s.ř. není v této věci dovolání proti
rozsudku odvolacího soudu přípustné a protože přípustnost dovolání nelze
dovodit ani z ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř., která upravují
přípustnost dovolání proti usnesením odvolacího soudu, je zřejmé, že dovolání
směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný
opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání
žalované podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř.
odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b
odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 o.s.ř. a § 146 odst. 3, neboť
dovolatelka nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu nákladů
právo a žalobkyni v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. prosince 2004
JUDr. Petr V o j t e k, v.r.
předseda senátu