USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Ivy Suneghové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce: J. Š. zastoupený JUDr. Martinou Váchovou, advokátkou se sídlem Lublaňská 689/40, Praha 2, proti žalovaným: 1) P. Š., 2) M. S., a 3) L. P., zastoupeni JUDr. Marií Cilínkovou, advokátkou se sídlem Bolzanova 1615/1, Praha 1, o náhradu škody na zdraví a ochranu osobnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 16 C 173/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2018, č. j. 58 Co 66/2018-177,
I. Dovolání se odmítá. II. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 2) a 3) nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2018, č. j. 58 Co 66/2018-177, není přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť uplatněné námitky nesměřují proti otázce hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí.
Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 15. 1. 2018, č. j. 16 C 173/2016-162, zrušil usnesení téhož soudu, kterým bylo zastaveno odvolací řízení odvolatele J. Š., neboť soudní poplatek byl odvolatelem uhrazen ve lhůtě určené k odvolání. Odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 2) a 3) se usnesení o zrušení usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 18. 12. 2017, č. j. 16 C 173/2016-162, nevydává. Své rozhodnutí založil na závěru, že podle ustanovení § 9 odst. 1 a 7 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 296/2017 Sb., lze zrušit usnesení o zastavení řízení z důvodu nezaplaceného soudního poplatku jen tehdy, je-li proti němu podáno odvolání, o čemž zásadně rozhoduje odvolací soud, přičemž v dané věci k podání odvolání nedošlo a soud prvního stupně proto postupoval nesprávně, jestliže z důvodu zaplacení soudního poplatku v odvolací lhůtě zrušil usnesení o zastavení odvolacího řízení. Dovolatel však pouze namítá, že byl soudem prvního stupně nesprávně poučen o zaplacení soudního poplatku, když mu k tomu byla poskytnuta jen třídenní lhůta. Nesměřují-li tedy uplatněné námitky proti právnímu názoru odvolacího soudu, postrádají charakter právní otázky, kterou by mohl a měl dovolací soud řešit (§ 241a odst. 1 o. s. ř.), a přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. tudíž nezakládají.
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. 7. 2018
JUDr. Marta Škárová předseda senátu