25 Cdo 2771/2018-50
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem v právní věci žalobkyně: M. N., zastoupená JUDr. Jaroslavem Tesákem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem Kamínky 551/3a, Brno, proti žalované: Fakultní nemocnice Brno, IČO 65269705, se sídlem Špitálka 434/23b, Brno, o náhradu škody na zdraví, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 38 C 212/2017, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 3. 2018, č. j. 44 Co 174/2018-37,
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 3. 2018, č. j. 44 Co 174/2018-37, nemá obligatorní zákonné náležitosti, které jsou předpokladem jeho projednatelnosti. Dovolání neobsahuje vymezení, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části), nýbrž se vyžaduje zdůvodnění, která ze zákonem stanovených podmínek přípustnosti dovolání a čím konkrétně je naplněna (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16).
Dovolatelka otázku přípustnosti dovolání zcela pominula, neurčila, který ze zákonem stanovených předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 o. s. ř.) má být naplněn, ani jej blíže nevymezila; o tuto náležitost již dovolání vzhledem k uplynutí dovolací lhůty nemůže být doplněno (srov. § 241b odst. 3 věta první o. s. ř.). Za důvod dovolání označila nesprávné právní posouzení otázky odmítnutí žaloby pro vady. Obsahem jejího dovolání je především rekapitulace dosavadního řízení a zdůvodnění, proč v žalobě nemohla přesně specifikovat částku, kterou požaduje. Dále vyjádřila názor, že v žalobě vylíčila veškeré rozhodné skutečnosti a uvedla zcela konkrétně, čeho se domáhá.
Vymezení přípustnosti dovolání nelze dovodit ani z obsahu dovolání. Pro absenci zákonem vyžadovaných náležitostí Nejvyšší soud dovolání žalobkyně podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Učinil tak usnesením předsedy senátu, jak mu to výslovně umožňuje § 243f odst. 2 o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. 8. 2018
JUDr. Robert Waltr předseda senátu