25 Cdo 2831/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně M. H., zastoupené obecnou zmocněnkyní H. M., proti žalované JUDr. D. H., o 31.400,- Kč, o žádosti žalobkyně o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 27 Nc 311/2011, k dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 5. 2011, č. j. 26 Co 216/2011-21, takto:
Dovolání se odmítá.
Okresní soud v Trutnově usnesením ze dne 1. 4. 2011, č. j. 27 Nc 311/2011-12, nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků a zamítl její žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 26. 5. 2011, č. j. 26 Co 216/2011-21, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž uvedla, že trvá na pasivní legitimaci žalované v tomto sporu, která jakožto státní zástupkyně nesplnila své pracovněprávní povinnosti, když se k projednávané trestní věci postavila triviálním způsobem a ještě více tak žalobkyni poškodila. Dovolatelka v jednání státních orgánů spatřuje porušení svých přirozených práv.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovolatelka sice není zastoupena advokátem ani nedoložila, že by měla právnické vzdělání, avšak vzhledem k tomu, že její dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, není tento nedostatek podmínky dovolacího řízení důvodem k jeho zastavení podle § 104 odst. 2 o. s. ř. Podle ustanovení § 241b odst. 2 o. s. ř. totiž platí, že není- li splněna podmínka uvedená v § 241 o. s. ř., postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2 o. s. ř.; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.
Žalobkyně dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od soudních poplatků a o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů. Do výčtu rozhodnutí odvolacího soudu, proti nimž je dovolání přípustné, nelze takové rozhodnutí zařadit.
Přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř. není dána, protože usnesení soudu prvního stupně, jež bylo odvolacím soudem potvrzeno, není rozhodnutím ve věci samé. Za věc samu se pokládá nárok uplatněný žalobou, o němž má být v příslušném řízení věcně rozhodnuto - § 79 odst. 1 o. s. ř. Usnesení o návrhu na osvobození od soudních poplatků a o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů neřeší věc samu (vymezenou návrhem na zahájení řízení, resp. žalobou).
Dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v ustanoveních § 238 a § 238a o. s. ř., a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení § 239 o. s. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř.
Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude
rozhodnuto i o náhradě nákladů dovolacího řízení v konečném rozhodnutí (§ 243c, § 151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. září 2011
JUDr. Marta Škárová , v. r. předsedkyně senátu