25 Cdo 2856/2004
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Ing. Jana Huška a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně A. p., a. s., proti žalovanému M. F., o zaplacení 520.429,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 19 C 29/99, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. května 2003, č. j. 42 Co 299/2003-101, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Usnesením ze dne 13. 3. 2003, č. j. 19 C 29/99-90, Okresní soud ve Frýdku-Místku odmítl odvolání žalovaného, učiněné v podání ze dne 13. 3. 2002 a ze dne 22. 4. 2002, neboť šlo o opožděně podané odvolání (§ 208 odst. 1 o. s. ř.).
K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 23. 5. 2003, č.
j. 42 Co 299/2003-101, usnesení okresního soudu potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto usnesení podal žalovaný dovolání, v němž namítá, že rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 7. 2. 2000, č. j. 19 C 29/99-53, proti němuž odmítnuté odvolání směřovalo, mu nebyl nikdy doručen, nedošlo ani k náhradnímu doručení a rozsudek tak nenabyl právní moci. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Zároveň požádal podle § 30 o. s. ř. o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Dovolatel, který nemá právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem nebo notářem a dovolání musí jím být také sepsáno (srov. ust. § 241 odst. 1, 2 o. s. ř.).
Podle ustanovení § 241b odst. 2 o. s. ř. není-li splněna podmínka uvedená v § 241 o. s. ř., postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2 o. s. ř.; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné.
Vzhledem k tomu, že podané dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, není tento nedostatek podmínky dovolacího řízení důvodem k zastavení řízení podle § 104 odst. 2 o. s. ř.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.
Ustanovení § 237 odst. 1 písm. a), b) a c), § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání žalovaného proti usnesení odvolacího soudu, protože napadené usnesení nelze zahrnout pod žádný z tam vyjmenovaných případů.
Dle ustanovení § 239 odst. 3 o. s. ř. je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§ 75a).
Toto ustanovení se na daný případ nevztahuje, neboť zakládá přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby, nikoli však proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání.
Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud dovolání žalovaného odmítl (§ 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyni v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. ledna 2005
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu