25 Cdo 2936/2024-142
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Vršanské a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobců: a) A. M., b) V. K. c) J. M., všichni zastoupeni Mgr. Petrem Kaustou, advokátem se sídlem Čs. legií 5, Ostrava - Moravská Ostrava, proti žalované: B. E., zastoupená JUDr. Robertem Jehnem, advokátem se sídlem Washingtonova 1567/25,? Praha 1, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, IČO 47116617, se sídlem Pobřežní 665/21, Praha 8, o zaplacení 1 000 000 Kč a 8 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 9 C 139/2022, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 7. 5. 2024, č. j. 25 Co 82/2024-113, takto:
Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 7. 5. 2024, č. j. 25 Co 82/2024-113, a usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne ze dne 25. 1. 2024, č. j. 9 C 139/2022-87, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Berouně k dalšímu řízení.
1. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 7. 5. 2024, č. j. 25 Co 82/2024-113, potvrdil usnesení ze dne 25. 1. 2024, č. j. 9 C 139/2022-87, kterým Okresní soud v Berouně zastavil řízení a rozhodl o jeho nákladech; dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že právní zástupce žalobců podal 21. 7. 2022 jménem O. M. (právního předchůdce žalobců) zastoupeného opatrovníkem A. M. [manželkou O. M. a nynější žalobkyní a)] žalobu na náhradu za vytrpěné bolesti a za ztížení společenského uplatnění.
Újma měla být právnímu předchůdci žalobců způsobena trestným činem spáchaným žalovanou. Právní zástupce žalobců k žalobě připojil generální plnou moc udělenou mu A. M., aby zastupoval a obhajoval jejího manžela, a usnesení ze dne 13. 7. 2022, č. j. 24 Nc 802/2022-20, kterým Okresní soud Praha-západ jmenoval O. M. podle § 465 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) opatrovníkem A. M., aby jej zastupovala v trestním řízení vedeném pod sp. zn. KRPS-64315-196/TČ-2022-011671-SV, neboť zdravotní stav mu činil obtíže při hájení jeho práv.
Protože O. M. 3. 8. 2022 zemřel, rozhodl soud prvního stupně o pokračování řízení s jeho dědici – nynějšími žalobci. Následně podle § 104 odst. 1 o. s. ř. řízení zastavil pro absenci řádné procesní plné moci ve smyslu § 24 a § 25 o s. ř. Odvolací soud se ztotožnil s jeho právním posouzením a rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Za účelem odstranění nedostatku této podmínky řízení sice byl dne 27. 7. 2022 podán návrh na ustanovení opatrovníka O. M., avšak pro jeho úmrtí bylo řízení o opatrovnictví zastaveno.
Soudu prvního stupně proto nezbylo než řízení o žalobě zastavit, když v důsledku úmrtí O. M. nebylo možné nedostatek zastoupení odstranit. Rozsah oprávnění A. M. jakožto opatrovníka podle usnesení Okresního soudu Praha-západ sp. zn. 24 Nc 802/2022 se vztahoval pouze k trestnímu řízení a neumožňoval jí zmocnit právního zástupce jménem O. M. k podání žaloby na náhradu nemajetkové újmy.
2. Usnesení odvolacího soudu v celém rozsahu napadli žalobci dovoláním, jehož přípustnost odůvodnili tím, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodovací praxi dovolacího soudu doposud nebyla vyřešena. Soud prvního stupně nesprávně aplikoval procesní předpisy při zkoumání podmínek řízení a volbě opatření k jejich odstranění. Pochybil, když při zjištění nedostatku podmínky řízení spočívající v nedoložení řádné procesní plné moci sám nepodal podnět k zahájení řízení o jmenování opatrovníka právnímu předchůdci žalobců. Jeho stav jednoznačně vylučoval, že by byl schopen hájit svá práva, a proto mu měl být ustanoven opatrovník i bez návrhu. Odvolací soud dále nesprávně posoudil rozsah oprávnění opatrovníka podle usnesení Okresního soudu Praha-západ sp. zn. 24 Nc 802/2022, když je omezil pouze na trestní řízení. Výrok uvedeného usnesení je třeba vykládat jako zmocnění k uplatnění práv souvisejících s trestním řízením, a tedy se skutkem, o kterém se takové řízení vede. V souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2010, sp. zn. Cpjn 202/2008, musí být oprávnění opatrovníka vymezeno tak, aby měl opatrovník reálnou možnost hájit zájmy opatrovance; proto by zásadně nemělo být omezeno pouze na uskutečnění určitého jednání. Oprávnění opatrovníka je nezbytné vykládat tak, aby zahrnovalo komplexní vztah z deliktu vzniklý mezi právním předchůdcem žalobců a žalovanou bez ohledu na to, v jakém řízení bude uplatněn. Okresní soud Praha-západ svým usnesením sp. zn. 24 Nc 802/2022 nepřípustně omezil oprávnění opatrovníka, když jej zúžil pouze na konkrétní trestní řízení. Dovolatelé proto navrhli, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
3. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas, účastníky řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatelů (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), je podle § 237 o. s. ř. přípustné pro posouzení otázky následků podání žaloby osobou bez zástupčího oprávnění jménem původního žalobce, a je důvodné.
4. Podle § 24 odst. 1 věty prvé o. s. ř. se účastník může dát v řízení zastupovat zástupcem, kterého si zvolí. Zástupci, jehož si účastník zvolil, udělí podle § 28 odst. 1 o. s. ř. písemně nebo ústně do protokolu procesní plnou moc nebo plnou moc jen pro určité úkony.
5. Podle § 104 odst./ 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
6. Nedostatek procesní plné moci je nedostatkem podmínky řízení, který lze odstranit (§ 104 odst. 2 o. s. ř.), přičemž opatřením soudu k odstranění nedostatku průkazu zastoupení je zpravidla výzva tomu, kdo vystupuje jako zmocněnec, popřípadě účastníku, aby ve stanovené lhůtě předložil písemnou plnou moc, nebo aby k udělení plné moci došlo ústně do protokolu; to platí jak v případě, že plná moc nebyla v řízení doložena vůbec, tak v případě, že byla předložena s takovými nedostatky, pro které ji nelze považovat za platnou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 1996, sp. zn. 2 Cdon 1007/96). Nepodaří-li se nedostatky odstranit, soud řízení podle § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. zastaví. Je tomu tak proto, že bez průkazu zastoupení nelze připustit, aby údajný zmocněnec vykonával v řízení práva osoby, která (dovedeno do důsledku) ani nemusí vědět, že někdo jedná jejím jménem. Jinak řečeno, soud zastaví řízení proto, že není prokázáno, že ten, jehož jménem údajný zmocněnec jednal, žalobu vůbec podal.
7. Podle § 440 o. z. překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna.
8. Nejvyšší soud se otázkou následků podání žaloby osobou bez zástupčího oprávnění jménem původního žalobce zabýval v usnesení ze dne 16. 10. 2025, sp. zn. 25 Cdo 2258/2024. Ve zmíněném řízení žalobu na náhradu nemajetkové újmy podal bez zástupčího oprávnění jménem zůstavitele za jeho života jeden z jeho dědiců. Procesní úkon spočívající v podání žaloby posoudil Nejvyšší soud jako právní jednání a aplikoval na něj § 440 o. z. Zastoupenému tak vzniklo právo na dodatečné schválení právního jednání spočívajícího v podání žaloby, toto oprávnění mělo přitom majetkovou povahu, a proto smrtí oprávněného přešlo na jeho právní nástupce. Jinak řečeno, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že jestliže dědici práv zůstavitele jako původního žalobce dodatečně v řízení o nároku na náhradu nemajetkové újmy schválí jednání osoby, která bez zástupčího oprávnění tento nárok jménem zůstavitele za jeho života uplatnila, je tím vada žaloby záležející v nepředložení plné moci odstraněna a na žalobu se hledí jako na od počátku bezvadnou.
9. Tyto závěry Nejvyššího soudu, které nalézací soudy v daném případě objektivně nemohly brát v úvahu, dopadají i na nyní projednávanou věc, v níž žalobu podal jménem posléze zesnulého poškozeného advokát, jenž k tomu byl zplnomocněn jedním z dědiců. Poškozenému vzniklo právo na dodatečné schválení právního jednání spočívajícího v udělení plné moci právnímu zástupci. Toto oprávnění přešlo na jeho dědice a ti tak byli oprávněni dodatečně schválit udělení procesní plné moci. Ostatně jiný výklad by bez jakéhokoli důvodu zakládal rozdílné posouzení žalob, které jménem později zesnulého podal přímo jeho budoucí dědic, a těch, které jménem později zesnulého podal právní zástupce zplnomocněný jeho budoucím dědicem.
10. Jestliže žalobci jakožto dědicové vstoupili do procesních práv původního žalobce, v řízení nadále pokračovali a sami přitom zplnomocnili advokáta, který podal žalobu v této věci, je zřejmé, že konkludentně bez zbytečného odkladu schválili právní jednání zplnomocnění právního zástupce k podání žaloby jednou z dědiček [nynější žalobkyní a)] za O. M. Tím byl nedostatek podmínky řízení odstraněn, na žalobu je třeba hledět jako na od počátku bezvadnou a v řízení lze dále pokračovat. Dovolací soud proto usnesení odvolacího soudu zrušil (§ 243e odst. 1 o. s. ř.). Protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí také pro rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 o. s. ř.).
11. Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný. O náhradě nákladů dovolacího řízení bude nalézacím soudem rozhodnuto v konečném rozhodnutí o věci samé. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 11. 2025
JUDr. Martina Vršanská předsedkyně senátu