25 Cdo 3020/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr.
Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci
žalobců a) J. R., b) J. R., bytem tamtéž, proti žalovanému F. ú. P.-z., o
vrácení neoprávněně exekučně vymožené daně, vedené u Okresního soudu v
Benešově pod sp. zn. 10 C 106/2007, o dovolání žalobců proti usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 27. února 2008, č. j. 1 Nc 1024/2007-59, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Poté, co Okresní soud v Benešově usnesením ze dne 14. 6. 2007, č. j. 10 C
106/2007-51, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Obvodnímu soudu
pro Prahu 1 jako soudu místně příslušnému, Městský soud v Praze usnesením ze
dne 27. 2. 2008, č. j. 1 Nc 1024/2007-59, rozhodl, že nesouhlas Obvodního soudu
pro Prahu 1 s postoupením věci je důvodný.
Proti rozhodnutí Městského soudu v Praze podali žalobci (nezastoupení
advokátem) dovolání (adresované Vrchnímu soudu v Praze), v němž vyjadřují
nespokojenost se shora uvedeným postupem soudů, který nevede k vyřešení jejich
nároků uplatněných v žalobě.
Usnesením ze dne 24. 4. 2008, č. j. 10 C 75/2008-64, Okresní soud v Benešově
poučil žalobce, že jejich podání označené jako dovolání je neúplné a
neurčité, neboť není sepsáno advokátem, notářem ani osobou s právnickým
vzděláním, že v něm není řádně označen soud, kterému je dovolání určeno, že v
něm není označeno, v jakém rozsahu je rozhodnutí napadáno, že není srozumitelně
vymezen důvod dovolání a není jasně uvedeno, čeho se odvolatel (míněn patrně
dovolatel) domáhá. Soud vyzval žalobce, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení
usnesení podání opravili a doplnili, tj. aby si zvolili advokáta a aby jeho
prostřednictvím podali řádné dovolání, poučil je o zákonných náležitostech
dovolání, o tom, že k rozhodnutí o dovolání je příslušný Nejvyšší soud, že
proti napadenému usnesení Městského soudu v Praze není dovolání přípustné a že
nebude-li ve stanovené lhůtě předložena plná moc pro advokáta a jím sepsané
dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
V podání ze dne 6.5.2008 žalobci vznesli „důrazný protest“ proti usnesení č. j.
10 C 75/2008-64, vyjádřili přesvědčení, že tímto usnesením jsou potlačována
lidská práva, trvali na dovolání, ať již o něm má rozhodnout Vrchní soud v
Praze nebo Nejvyšší soud. V dalším textu podání zopakovali skutková tvrzení,
jimiž odůvodňují žalobou uplatněný nárok, popisovali dosavadní průběh řízení,
vyjádřili nesouhlas s požadavkem, aby v řízení byli zastupováni advokátem, a
zopakovali žalobní návrh.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) dospěl k
závěru, že není k projednání podání označeného jako dovolání soudem funkčně
příslušným.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí
odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o.s.ř.).
Podle ustanovení § 105 odst. 2 o.s.ř. vysloví-li soud, že není příslušný,
postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za
podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle odstavce 3 téhož
ustanovení jestliže soud, jemuž byla věc postoupena s postoupením nesouhlasí,
předloží ji k rozhodnutí, pokud otázka příslušnosti nebyla již rozhodnuta
soudem odvolacím, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i
soud, který věc postoupil.
Pojem „nadřízený soud“, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné
příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů,
nikoli ze vztahů instančních, a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat
nelze (srov. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, sp. zn. Plsn
1/96, uveřejněné pod č. 48 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník
1996). Rozhodl-li tedy Městský soud v Praze o důvodnosti nesouhlasu Obvodního
soudu pro Prahu 1 s postoupením věci, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím
soudu odvolacího, ale rozhodnutím organizačně nadřízeného soudu, jež je závazné
i pro soud, který věc postoupil a jemuž je věc vrácena, aniž by o tom bylo
nutno samostatně rozhodovat. V posuzované věci sice vydání tohoto rozhodnutí
předcházelo rozhodnutí soudu prvního stupně, proti němuž bylo odvolání
přípustné, účastníci řízení však odvolání nepodali, a proto soud, jemuž byla
věc postoupena, předložil v souladu s ustanovením § 105 odst. 3 o.s.ř. své
nesouhlasné stanovisko s postoupením věci soudu nadřízenému a ten o tomto
nesouhlasu rozhodl.
Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí
občanský soudní řád neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je
neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu
ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. 25 Cdo 532/2006, a ze dne 31. 7. 1997, sp. zn. 2
Cdon 30/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 14, ročník 1997, pod
pořadovým číslem 112,). Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalobců zastavil
(§ 104 odst. 1, § 243c o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. srpna 2008
JUDr. Robert Waltr, v. r.
předseda senátu