Nejvyšší soud Usnesení občanské

25 Cdo 3038/2020

ze dne 2020-11-26
ECLI:CZ:NS:2020:25.CDO.3038.2020.1

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudkyň JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobců: a) T. R., narozená XY, a b) L. R., narozený XY, oba bytem XY, oba zastoupeni Mgr. Jiřím Koubou, advokátem se sídlem V Olšinách 2300/75, Praha 10, proti žalované: Generali Česká pojišťovna a. s., se sídlem Spálená 75/16, Praha 1, IČO 45272956, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 13 C 25/2009, o dovolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2018, č. j. 58 Co 165/2018-404, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. 5. 2018, č. j. 58 Co 165/2018-404, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16. 2. 2018, č. j. 13 C 25/2009-386, jímž obvodní soud k návrhu žalobců nepřipustil, aby z řízení vystoupila žalovaná a na její místo vstoupil P. B., narozený dne XY, posledně bytem XY, který dne 22. 12. 2015 zemřel. Jeho vstup do řízení nemohl být podle § 92 odst. 2 o. s. ř. připuštěn, neboť neměl způsobilost být účastníkem řízení podle § 19 o. s. ř. Bylo-li by návrhu žalobců vyhověno, bylo by řízení stiženo neodstranitelnou vadou nedostatku jedné z nutných podmínek řízení (viz usnesení

Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 29 Odo 422/2001). Proti tomuto usnesení podali žalobci dovolání, jehož přípustnost podle § 237 o. s. ř. spatřují v nesprávném řešení v judikatuře dovolacího soudu dosud neřešené právní otázky, zda v případě, že účastník navrhne vstup do řízení fyzické osoby, která před podáním návrhu zemřela, je soud povinen zjistit, kdo je právním nástupcem zemřelého a podle výsledku zjištění připustit jeho vstup do řízení namísto původně navrhované zemřelé osoby. Žalobci jsou, narozdíl od soudů obou stupňů přesvědčeni, že soud tak učinit má.

Navrhli zrušení napadeného usnesení a vrácení věci odvolacímu soudu, případně soudu prvního stupně, k dalšímu řízení. Žalovaná navrhla odmítnutí dovolání žalobců. Právní posouzení procesní otázky podmínek připuštění záměny účastníků podle § 92 odst. 2 o. s. ř. je vyřešeno ustálenou soudní judikaturou (např. rozhodnutími Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 232/2001, či sp. zn. 29 Odo 422/2001). Vstup účastníka do řízení soudy nepřipustí zejména tehdy, pokud by v jeho důsledku nastal v daném řízení nedostatek podmínky řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas, účastníky řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatelů (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), avšak není přípustné (§ 237 o. s. ř.). Podle ustálené judikatury dovolacího soudu soud nepřipustí přistoupení dalšího účastníka do řízení (§ 92 odst. 1 o. s. ř.) jestliže ten, kdo má do řízení přistoupit, nemá způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř.) - viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.

5. 2001, sp. zn. 29 Odo 232/2001, publikované pod č. 9/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 29 Odo 422/2001. Obdobně nejen přistoupení dalšího účastníka, ale ani záměnu účastníka podle § 92 odst. 2 o. s. ř. nesmí soud povolit tehdy, kdyby v důsledku toho měl nastat nedostatek podmínky řízení, pro který by bylo nutné řízení zastavit (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1489/2011). Absence způsobilosti být účastníkem řízení (§ 19 o.

s. ř.), která zde byla již v době zahájení řízení ve vztahu k tomuto účastníku, je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, který vede nutně k zastavení řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř. Odstranitelný nedostatek podmínky řízení podle § 104 odst. 2 o. s. ř.

nastane, ztratí-li účastník procesní způsobilost až po zahájení řízení. Jen v takovém případě je soud povinen pokusit se odstranit tento nedostatek postupem podle § 107 odst. 1 a 2 o. s. ř., tedy zjišťovat právní nástupce účastníka (fyzické osoby), zemřelého v průběhu řízení, a podle povahy věci s nimi v řízení případně pokračovat. Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí soudu prvního stupně jsou s judikaturou dovolacího soudu v souladu, bylo dovolání žalobců podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítnuto.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.