25 Cdo 313/2012
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobce JUDr. D. K., zastoupeného JUDr. Pavlem Ryšem, advokátem, se sídlem Blansko, Mahenova 13, proti žalovanému Mgr. J. H., zastoupenému JUDr. Miloslavem Vlčkem, advokátem, se sídlem Brno, Boženy Antonínové 9, o zaplacení 22.500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 216 C 213/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. října 2011, č.j. 44 Co 316/2011-78, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.708,- Kč k rukám JUDr. Miloslava Vlčka, advokáta, se sídlem Brno, Boženy Antonínové 9, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
žalobci 22.500,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení, tak že se žaloba zamítá; dále rozhodl o náhradě nákladů před soudy obou stupňů.
Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, v němž navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaný ve svém vyjádření k dovolání navrhl, aby dovolání žalobce bylo zamítnuto.
Nejvyšší soud jako soud dovolací posoudil dovolání podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 (dále jen „o. s. ř.“) a shledal, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení § 237 o. s. ř.
Podle § 237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Podle § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Jelikož napadeným rozsudkem odvolacího soudu bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 22.500,- Kč, tedy o peněžitém plnění nedosahujícím zákonné hranice 50.000,- Kč, dovolání přípustné není [§ 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.].
Na závěru o nepřípustnosti dovolání nemění nic ani chybné poučení obsažené v písemném vyhotovení rozsudku odvolacího soudu, že dovolání přípustné je (srov. rozhodnutí uveřejněné pod č. 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud proto podle § 218 písm. c) o. s. ř. ve spojení s § 243b odst. 5 větou první o. s. ř. dovolání odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalobci, jehož dovolání bylo odmítnuto, bylo uloženo zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 3.708,- Kč včetně 20 % DPH (§ 3 odst. 1 bod 4 ve spojení s § 10 odst. 3 a § 14 odst. 1 ve spojení s § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 137 odst. 3 o. s. ř).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 12. dubna 2012
JUDr. Robert Waltr, v. r.
předseda senátu