25 Cdo 3379/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martou Škárovou
v právní věci žalobce P. L., zastoupeného Mgr. Alenou Podhornou, advokátkou se
sídlem v Moravské Třebové, Komenského 285/20, proti žalovanému NĚMEC POLÁK,
spol. s r.o., se sídlem v Praze 6, Milady Horákové 116/109, zastoupenému Mgr.
Františkem Steidlem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 919/5, o náhradu
škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 14 C 234/2008, o návrhu
žalovaného na vydání opravného usnesení, takto:
Návrh žalovaného na vydání opravného usnesení se zamítá.
Nejvyšší soud usnesením ze dne 14. 10. 2015, č. j. 25 Cdo 3379/2015-107 odmítl
dovolání žalobce a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení. Výrok o nákladech řízení byl s odkazem na § 146 odst. 3 o. s. ř.
odůvodněn tím, že žalovanému v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Podáním ze dne 5. 2. 2016 žalovaný navrhl, aby bylo vydáno opravné usnesení, v
němž mu soud přizná na náhradě nákladů dovolacího řízení 30.492 Kč, neboť
žalovaný prostřednictvím advokáta podal vyjádření k dovolání.
Podle § 164 o. s. ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoli i bez návrhu
chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava
výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí,
vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku
rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení
nenabude právní moci.
Při rozhodnutí o odmítnutí dovolání nebylo přihlédnuto k vyjádření k dovolání,
které písemně podal žalovaný. Vzhledem k tomu bylo o náhradě nákladů dovolacího
řízení rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení.
Protože se nejedná o chybu v psaní, počtech, či jinou zjevnou nesprávnost v
písemném vyhotovení rozhodnutí, nejsou dány podmínky ustanovení § 164 o. s. ř.
(§ 243b o. s. ř.) pro vydání opravného usnesení. Proto bylo rozhodnuto, jak je
ve výroku uvedeno.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. července
2016
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu
Rozhodnutí odvolacího soudu, žalobci doručené dne 28. 12. 2011, obsahovalo
řádné poučení o dovolání (srov. § 240 odst. 3 o. s. ř.). Žalobce
prostřednictvím provozovatele poštovních služeb podal dne 28. 2. 2012 dovolání,
aniž byl právně zastoupen. Obvodnímu soudu pro Prahu 7 bylo dovolání doručeno
29. 2. 2012. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 29. 12. 2014, č. j.
14 C 234/2008-81, byl žalobce vyzván k odstranění nedostatku podmínky řízení,
spočívající v absenci právního zastoupení, a k odstranění vad a doplnění
podaného dovolání s tím, že byla určena lhůta k nápravě v délce 6 týdnů. Toto
usnesení bylo dovolateli doručeno dne 16. 1. 2015, konec lhůty stanovené soudem
k odstranění nedostatku podmínky řízení a k doplnění dovolání připadl na 27. 2.
2015 (§ 241b odst. 3 o. s. ř.). Podáním doručeným soudu dne 26. 2. 2015 žalobce
předložil plnou moc udělenou advokátu k zastupování v dovolacím řízení.
Dovolání žalobce neobsahovalo dovolací návrh ani údaje o tom, v jakém rozsahu a
zejména z jakých důvodů bylo dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu podáno,
mělo být doplněno do konce lhůty k dovolání; vzhledem k tomu, že žalobce nebyl
při podání dovolání právně zastoupen, lhůta k doplnění dovolání skončila až
dnem, kdy uplynula lhůta stanovené soudem k odstranění nedostatku povinného
zastoupení, tj. 27. 2. 2015. Žádost o ustanovení zástupce (§ 30 o. s. ř.)
podána nebyla. K odstranění vytčených vad dovolání zástupcem dovolatele došlo
až 7. 4. 2015, tedy i po uplynutí lhůty prodloužené o 10 dnů po doručení
usnesení (č.l. 79). Jelikož bylo dovolání doplněno až po uplynutí stanovené
lhůty, nezbývá než konstatovat, že k doplnění neúplného dovolání ze strany
zástupce dovolatele došlo opožděně. Marným uplynutím prekluzívní lhůty podle §
241b odst. 3 o. s. ř. se původně odstranitelné vady dovolání staly
neodstranitelnými a dovolací soud proto k opožděnému doplnění nemůže z úřední
povinnosti přihlížet (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2010,
sp. zn. 25 Cdo 1985/2009, ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 25 Cdo 2246/2012, ze dne
5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002).
Vzhledem k tomu, že zmeškání lhůty k podání dovolání nelze prominout, Nejvyšší
soud podle § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 146 odst. 3 o. s. ř.
Účastník, jemuž byl odmítnut návrh na zahájení řízení (dovolání), je povinen
nahradit ostatním účastníkům jejich náklady řízení. Jelikož v dovolacím řízení
žalovanému náklady řízení nevznikly, Nejvyšší soudu rozhodl tak, že žádnému z
účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. října 2015
JUDr.
Marta Škárová
předsedkyně senátu