25 Cdo 3439/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobce A. O., proti žalovanému s. m. B., zastoupenému advokátem, o náhradu škody, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 20 C 313/2002, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. října 2007, č.j. 44 Co 138/2007-54, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů dovolacího řízení.
rozhodnutím v přestupkovém řízení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 22. 10. 2007, č.j. 44 Co 1383/2007-54, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Žalobce – nezastoupen advokátem – podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, v němž navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně, a současně žádal soud prvního stupně o ustanovení zástupce z řad advokátů podle ustanovení § 30 o. s. ř.
Žádost dovolatele o ustanovení zástupce z řad advokátů byla zamítnuta usnesením soudu prvního stupně ze dne 4. 12. 2007, č.j. 20 C 313/2002-58, potvrzeným usnesením odvolacího soudu ze dne 30. 4. 2008, č.j. 44 Co 5/2008-63. Usnesením ze dne 1. 7. 2008, č.j. 20 C 313/2002-65, pak soud prvního stupně dovolatele vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení doložil, že je pro dovolací řízení zastoupen advokátem a předložil jím sepsané dovolání. Na tuto výzvu reagoval žalobce opětovnou žádostí o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou - účastníkem řízení, dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. Vzhledem k nepřípustnosti dovolání není nedostatek podmínky povinného zastoupení dovolatele v projednávaném případě důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 241b odst. 2 o. s. ř.).
Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení § 237 o. s. ř.
Podle ust. § 237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Jelikož napadeným rozsudkem odvolacího soudu byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 3.400,- Kč s příslušenstvím, tedy o peněžitém plnění nedosahujícím zákonnou hranici 20.000,- Kč, není dovolání v této věci přípustné, jak byli ostatně účastníci v písemném vyhotovení rozsudku odvolacího soudu správně poučeni.
Nejvyšší soud proto podle § 218 písm. c) ve spojení s § 243b odst. 5 větou první o. s. ř. dovolání odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. října 2008
JUDr. Robert Waltr, v. r.
předseda senátu