25 Cdo 344/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobkyně K. p., a. s., V. I. G., zastoupené advokátem, proti žalovanému R. K., o 577,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. 12 Ro 1921/2007, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. března 2008, č.j. 11 Co 126/2008-10, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Ro 1921/2007-4, v napadeném výroku o náhradě nákladů řízení, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Žalovaný – nezastoupen advokátem - podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání a požádal soud o ustanovení zástupce z řad advokátů podle ustanovení § 30 o. s. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou - účastníkem řízení, dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Vzhledem k nepřípustnosti dovolání není nedostatek podmínky povinného zastoupení dovolatele v projednávaném případě důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 241b odst. 2 o. s. ř.).
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má povahu usnesení (§ 167 odst. 1 o. s. ř.), a proto přípustnost dovolání proti němu lze zvažovat výlučně z hlediska přípustnosti dovolání proti usnesení, jež je upravena v ustanoveních § 237 až § 239 o. s. ř.
Dovolání není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť usnesení o náhradě nákladů řízení není rozhodnutím ve věci samé, ani podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř., v nichž jsou taxativně vyjmenovány případy přípustnosti dovolání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003, pod poř. č. 4).
Nejvyšší soud proto podle § 218 písm. c) ve spojení s § 243b odst. 5 větou první o. s. ř. dovolání odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalovaný neměl v dovolacím řízení úspěch a žalobkyni žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. března 2009
JUDr. Robert Waltr, v. r.
předseda senátu