25 Cdo 345/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Ing. Jana Huška a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce S. M., proti žalované České republice – Obvodnímu státnímu zastupitelství pro P., se sídlem v Praze 5, nám. 14. října 12, o zaplacení 100,000.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 25 C 89/2003, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. listopadu 2004, č. j. 53 Co 478/2004-58, takto:
Dovolání se odmítá.
K žádosti žalobce o ustanovení advokáta pro dovolací řízení bylo usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 23. 8. 2004, č. j. 25 C 89/2003-52, rozhodnuto, že se žalobci pro dovolací řízení zástupce neustanovuje.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 11. 2004, č. j. 53 Co 478/2004-58, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, v němž namítá, že odvolací soud tím, že mu odmítl ustanovit advokáta, ač se jedná o povinné zastoupení přímo ze zákona, porušil jeho práva zaručená čl. 3, čl. 4 a čl. 10 Ústavy, porušil čl. 37 odst. 2, čl. 38 odst. 2, čl. 1 a čl. 3 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a porušil ust. § 241a odst. 1 a 2 o. s. ř. Navrhl, aby bylo napadené usnesení zrušeno a jeho žádosti plně vyhověno.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).
Podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Podle ustanovení § 238 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a) o žalobě na obnovu řízení,
b) o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí ( § 235h odst. 1 věta druhá).
Podle ustanovení § 238a odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a) ve věci konkursu a vyrovnání,
b) o žalobě pro zmatečnost,
c) o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí,
d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí,
e) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí,
f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,
g) o povinnostech vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2 (§ 336n) a v § 338za odst. 2.
Podle ustanovení § 239 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,
b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).
Podle ustanovení § 239 odst. 2 o. s. ř. je dovolání rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo
a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 104 odst. 1,
b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).
Podle ustanovení § 239 odst. 3 o. s. ř. je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§ 75a).
V posuzovaném případě není přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř. dána, neboť usnesením odvolacího soudu, které dovolatel dovoláním napadá, bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o neustanovení zástupce, a napadené rozhodnutí tedy není rozhodnutím ve věci samé. Pojem „věc sama“ je totiž právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně jako věc, která je tím předmětem, pro nějž se řízení vede. V řízení, v němž má být rozhodnut spor o právo mezi účastníky, kteří stojí proti sobě v postavení žalobce a žalovaného, je za věc samu (v teorii se uvádí také věc hlavní) pokládán nárok uplatněný žalobou (§ 79 odst. 1 o. s. ř.), o němž má být v příslušném řízení věcně rozhodnuto (srov. R 61/1998). V posuzovaném případě by tedy „věcí samou“ mohl být např. požadavek na zaplacení částky 100,000.000,- Kč, nikoliv návrh na ustanovení zástupce účastníkovi.
Dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 238 a § 238a o. s. ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech taxativně vyjmenovaných v uvedených ustanoveních, a vzhledem k tomu, že nejde o žádný z případů upravených v ustanovení § 239 odst. 1, 2 a 3 o. s. ř., nelze ani z tohoto ustanovení dovodit přípustnost dovolání žalobce.
Dovolání tedy směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. S ohledem na ust. § 241b odst. 2, věta za středníkem, o. s. ř. nebylo třeba se zabývat tím, že dovolatel není pro dovolací řízení zastoupen advokátem ve smyslu ust. § 241 odst. 1 o. s. ř.
Dovolací soud proto dovolání odmítl podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o. s. ř.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalované náklady v dovolacím řízení nevznikly a žalobce nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu jeho nákladů právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. března 2005
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu