Nejvyšší soud Usnesení obchodní

25 Cdo 3467/2015

ze dne 2015-12-16
ECLI:CZ:NS:2015:25.CDO.3467.2015.1

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr.

Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci

žalobkyně FVE Petrovice a.s., IČO 24662721, se sídlem Praha 7, Přívozní 1054/2,

zastoupené JUDr. Ing. Petrem Petržílkem, Ph.D., advokátem se sídlem Úvaly,

Dvořákova 1624, proti žalované E.ON Distribuce, a.s., IČO 28085400, se sídlem

České Budějovice, F. A. Gerstnera 2151/6, o 401.730.154 Kč s příslušenstvím,

vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 9 C 449/2014, o

dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne

8. 7. 2015, č.j. 22 Co 847/2015-114, takto:

Dovolání se odmítá.

Žalující společnost žádala o osvobození od soudních poplatků za řízení, ve

kterém se domáhá náhrady škody ve výši 401.730.154 Kč s příslušenstvím. Svou

žádost odůvodnila podstatným zhoršením svých majetkových poměrů v důsledku

záměrného diskriminačního jednání žalované, dodatečných legislativních změn a

odstavení od majetku na základě zajišťovacích opatření v rámci trestního řízení

vedeného proti jednateli žalobkyně.

Okresní soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 18. 3. 2015, č.j. 9 C

449/2014-52, nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků. Vyšel ze

zjištění, že v roce 2011 měla žalobkyně obrat ve výši 202.034.061 Kč a zisk ve

výši 2.968.935 Kč, v roce 2012 obrat ve výši 28.520.652 Kč a ztrátu ve výši

178.274 Kč, v roce 2013 obrat ve výši 26.988.718 Kč a ztrátu ve výši 2.677.563

Kč. Na bankovním účtu má zůstatek asi 530.900 Kč, peněžní prostředky na účtu

jsou však až do částky 23.378.621 Kč předmětem zajištění v rámci trestního

řízení. Sama žalobkyně pak uvedla další své příjmy za rok 2011 ve výši

17.794.780 Kč, za rok 2012 ve výši 21.061.880 Kč a za rok 2013 ve výši

19.780.200 Kč. Dále pak vlastní dva pozemky o rozloze asi 80.000 m? v obci M.,

které jsou zatíženy zástavními právy a rovněž jsou předmětem zajištění v rámci

probíhajícího trestního řízení. Soud poukázal na výjimečnost institutu

osvobození od soudních poplatků (§ 138 odst. 1 o. s. ř.), zvláště pak v případě

žadatele obchodní společnosti, jež byla založena za účelem dosahování zisku.

Soud dospěl k závěru, že samotná nepříznivá ekonomická situace není mimořádnou

okolností odůvodňující přiznání osvobození. Omezení dispozice s majetkem

neznamená, že by jej žalobkyně nevlastnila. Obrat žalobkyně, její příjmy, jakož

i celkové investiční náklady na výstavbu fotovoltaické elektrárny naznačují, že

žalobkyně je silným ekonomickým subjektem, který je schopný si opatřit potřebné

prostředky. Ve srovnání s investičním záměrem žalobkyně se nejeví výše soudního

poplatku v dané věci jako zvlášť významná, a to rovněž s přihlédnutím k

preventivní a motivační funkci soudního poplatku.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 8. 7.

2015, č.j. 22 Co 847/2015-114, potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Odvolací

soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že okresním soudem podrobně zjištěné

majetkové poměry žalobkyně osvobození od soudních poplatků neodůvodňují.

Zdůraznil, že žalobkyně je podnikatelem a do podnikatelského rizika je třeba

zahrnout i odpovědnost podnikatele za případnou neschopnost zaplatit soudní

poplatek za řízení v obchodní věci. Je věcí podnikatele zvolit takový způsob

nakládání se svým majetkem, aby v případě uplatnění nebo bránění svých práv u

soudu měl prostředky na úhradu soudních poplatků.

Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním. Má za to, že nesprávným

právním posouzením v rozporu s dosavadní judikaturou jí bylo upřeno právo na

spravedlivý proces a právo na soudní ochranu. Za situace, kdy jsou finanční

prostředky žalobkyně blokovány, není v jejích možnostech a na její vůli

nakládání s finančními prostředky tak, aby měla peníze na případnou úhradu

soudních poplatků. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu stran podnikatelského

rizika. Platební neschopnost podnikatele nelze podřadit pod jeho podnikatelské

riziko. Při zvažování předpokladů pro osvobození podle § 138 odst. 1 o. s. ř.

je nutné zkoumat poměry účastníka, přičemž v případě obchodní společnosti

směřuje zkoumání do celé její majetkové sféry. Soud musí zvážit, zda svým

rozhodnutím nepřivodí situaci, kdy bude pro nedostatek finančních prostředků

právnické osobě znemožněno uplatnění jejích práv před soudem. Jelikož je

žalobkyně přesvědčena, že splňuje podmínky aplikace § 138 odst. 1 o. s. ř.,

navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí.

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení se podává z čl. II

bodu 2 a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb. Nejvyšší soud tedy o dovolání rozhodl

podle ustanovení občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále

jen „o. s. ř.“).

Předpoklady přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř. splněny nejsou, neboť

dovoláním uplatněné námitky proti právnímu posouzení věci žádné konkrétní

rozpory napadeného rozhodnutí s judikaturou dovolacího soudu ani otázky dosud

dovolacím soudem neřešené neobsahují. Odvolací soud nezaložil své rozhodnutí

výlučně na právním názoru, že osvobození od soudních poplatků nelze žalobkyni

přiznat s ohledem na podnikatelské riziko, nýbrž na základě soudem prvního

stupně zjištěných majetkových poměrů žalobkyně a též s přihlédnutím k tomu, že

žalobkyně přes výzvu nepředložila výpisy ze tří dalších bankovních účtů.

Otázka, zda zablokování majetku žalobkyně v souvislosti s trestním stíháním

jejího jednatele je či není důvodem pro neosvobození od soudního poplatku, není

pro posouzení správnosti napadeného rozhodnutí relevantní, když majetek

žalobkyně byl zajištěn pouze zčásti. Námitky vytýkající soudům nižších stupňů,

že nesprávně dospěly k závěru, že dovolatelka neprokázala, že nemá finanční

prostředky na zaplacení soudního poplatku, jsou námitkami proti správnosti

skutkových zjištění, které přípustnost dovolání nejsou způsobilé založit.

Vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti

němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle

§ 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. prosince 2015

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu