25 Cdo 3514/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra
Vojtka a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a JUDr. Marty Škárové v právní věci
žalobce M. N., proti žalovanému D. p. m. B., a. s., za účasti A. p., a.s., jako
vedlejšího účastníka na straně žalované, o 659.180,- Kč s příslušenstvím,
vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 53 C 122/2003, o dovolání žalobce
proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. října 2005, č. j. 44 Co
190/2005-104, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
zamítl (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky
i vůči státu (výrok III. a IV.). Žalobce utrpěl úraz při vystupování ze zadního
vozu tramvajové soupravy, kterou byl po určitý čas vlečen poté, co se její
řidič dostatečným způsobem nepřesvědčil o tom, zda již cestující z obou vozů
ukončili vystupování, zavřel dveře a rozjel se ze zastávky; žalobci tak vznikla
újma na zdraví, jejíhož odškodnění se domáhal žalobou, v níž po úpravách
provedených v řízení před soudem prvního stupně nárokoval odškodnění za bolest,
resp. jeho zvýšení o 25.800,- Kč, což bylo zamítnuto, dále ztížení
společenského uplatnění v částce 632.925,- Kč, z níž mu bylo přisouzeno
117.000,- Kč, a další hotové výdaje (úhrada za výpis ze zdravotní dokumentace
a poštovné za dodání invalidního vozíku) v částce 455,- Kč, které mu byly
přiznány.
K odvolání žalobce Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 10. října 2005, č. j.
44 Co 190/2005-104, změnil rozhodnutí soudu prvního stupně v napadeném
zamítavém výroku (II.) tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci dalších
195.000,- Kč, co do částky 312.000,- Kč a ve výroku o úroku z prodlení je
potvrdil, ohledně částky 34.725,- Kč s příslušenstvím a ve výroku o náhradě
nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky ho zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil
soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Částka 312.000,- Kč představuje náhradu
za ztížení společenského uplatnění, když v tomto rozsahu nebyla žaloba shledána
důvodnou ani soudem odvolacím.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání, kterým jej napadl pouze ve
výroku, jímž bylo ohledně částky 312.000,- Kč a příslušenství z částky
507.000,- Kč potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně v zamítavém výroku II. S
odkazem na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 350/03 tvrdí, že ani po
navýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění odvolacím soudem nejde o
přiměřené odškodnění za ztrátu obou končetin.
Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 25. ledna 2007, č. j. 53 C
122/2003-133, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 9. března 2007, č. j.
53 122/2003-137, žalovanému uložil uhradit žalobci částku 27.225,- Kč s
příslušenstvím, do částky 7.500,- Kč s příslušenstvím žalobu zamítl a rozhodl o
náhradě nákladů řízení.
Dne 10. 2. 2007 žalobce (po zahájení dovolacího řízení) zemřel (zjištěno z
úmrtního listu ze dne 2. 3. 2007).
Městský soud v Brně usnesením ze dne 30. dubna 2007, č. j. 53 C 122/2003-149,
rozhodl podle § 107 odst. 2 o. s. ř., že v řízení o částku 34.725,- Kč s
příslušenstvím bude soud namísto s žalobcem pokračovat s jeho právními nástupci.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že v
rozhodnutí o dovolání brání překážka spočívající ve ztrátě způsobilosti
žalobce být účastníkem tohoto řízení.
Podle § 107 odst. 1, věty první, o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení
řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně
skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat.
Podle § 107 odst. 5 o. s. ř. neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat,
soud řízení zastaví. Řízení zastaví soud zejména tehdy, zemře-li manžel před
pravomocným skončením řízení o rozvod, o neplatnost manželství nebo o určení,
zda tu manželství je nebo není, pokud zákon nedovoluje, aby se v řízení
pokračovalo, řízení též zastaví, zemře-li partner před pravomocným skončením
řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství; bylo-li již o věci
rozhodnuto, soud současně toto rozhodnutí zruší.
Podle § 579 odst. 2 obč. zák. smrtí věřitele právo zanikne, bylo-li plnění
omezeno jen na jeho osobu; zanikne i právo na bolestné a na náhradu za ztížení
společenského uplatnění.
Pro úvahu soudu o tom, zda v případě smrti žalobce v průběhu občanského
soudního řízení o náhradu škody má být řízení zastaveno anebo má být přerušeno
či v něm pokračováno (§ 107 odst. 1 a odst. 5 o.s.ř.), je zpravidla
rozhodující, dochází-li smrtí žalobce k zániku uplatněného nároku, nebo
přechází-li tento nárok na dědice (srov. např. rozsudek býv. Nejvyššího soudu
ČSR ze dne 20. 4. 1973, sp. zn. 5 Cz 12/73, publikovaný ve Sbírce soudních
rozhodnutí a stanovisek pod č. 66, ročník 1973); v posuzované věci dovolatel
zemřel (ztratil způsobilost být účastníkem řízení) v průběhu dovolacího řízení,
a proto okamžikem jeho smrti došlo k zániku uplatněného nároku na náhradu za
ztížení společenského uplatnění (předmět dovolacího řízení) podle § 579 odst.
2, věty za středníkem, obč. zák., aniž by došlo k jeho přechodu na dědice.
Vzhledem k tomu, že povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat, Nejvyšší soud
dovolací řízení podle § 243c odst. l a § 107 odst. 5, věty první, o. s. ř.
zastavil.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. srpna 2008
JUDr. Petr Vojtek, v. r.
předseda senátu