25 Cdo 3648/2013
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně V. K., zastoupené Mgr. Andrzejem Mruzkem, advokátem s adresou pro doručování Havířov - Město, U Stromovky 1481/9, proti žalované RPG Byty, s.r.o., se sídlem Ostrava - Moravská Ostrava, Gregorova 2582/3, IČO 27769127, zastoupené Mgr. Lucií Kempnou, advokátkou se sídlem Ostrava - Moravská Ostrava, Preslova 361/9, o náhradu škody na zdraví, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 61 C 251/2009, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 4. 2013, č. j. 8 Co 293/2013-342, takto:
Dovolání se odmítá.
Žalobkyně se domáhá obnovy řízení vedeného Okresním soudem v Ostravě pod sp. zn 61 C 251/2009, v němž požadovala náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, kterému se podrobí v budoucnu. Její žaloba byla rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. 9. 2011, č. j. 61 C 251/2009-94, zamítnuta s tím, že nárok, jak byl žalobkyní uplatněn, nemá oporu v hmotném právu, nebyl splněn předpoklad odpovědnosti za škodu, a to vznik škody, a žalobkyni nelze přiznat náklady spojené s budoucím léčením, potažmo náklady v budoucnu vynaložené. Rozsudek byl odvolacím soudem potvrzen.
V řízení o obnovu podala žalobkyně dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 4. 2013, č. j. 8 Co 293/2013-342, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 31. 12. 2012, č. j. 61 C 251/2009-266, kterým jí nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a nebyl jí ustanoven zástupce k ochraně jejích zájmů pro nesplnění podmínky uvedené v § 138 odst. 1 o. s. ř., neboť ze strany žalobkyně se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, když podala žalobu na obnovu řízení, v němž se domáhala náhrady škody, která doposud nevznikla.
Žalobkyně dovozuje přípustnost dovolání z ustanovení § 237 občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013, podává je z důvodu podle § 241a odst. 1 o. s. ř., že napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení. Nepovažuje za správný kategorický závěr soudů o zjevně bezúspěšném uplatňování práva, neboť takovýto závěr navozuje dojem, že soud, aniž by proběhlo dokazování, předjímá své vlastní budoucí rozhodnutí.
Vzhledem k tomu, že dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno po 1. 1. 2013, tj. po účinnosti zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013 (dále jen „o. s. ř.“) – srov. čl. II bod 1 a 7 zákona č. 404/2012 Sb.
Předpoklady přípustnosti podle § 237 o. s. ř. splněny nejsou, neboť dovoláním uplatněná námitka nesměřuje proti řešení otázky hmotného nebo procesního práva odvolacím soudem, nýbrž vytýká neúplnost skutkových podkladů pro závěr o splnění či nesplnění zákonných podmínek pro osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř.; není tak vymezen dovolací důvod způsobilý založit přípustnost dovolání (srov. § 241a odst. 1, 3 o. s. ř.).
Nehledě k tomu, že dovolání proti důvodům rozhodnutí není přípustné (§ 236 o. s. ř.), podmínku pro přiznání osvobození od soudních poplatků, tedy že nejde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, stanoví přímo zákon v ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. V tomto směru soud vychází ze skutkových tvrzení žadatele, dokazování se nepředpokládá.
Vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. února 2014
JUDr. Marta Škárová předsedkyně senátu