25 Cdo 3750/2020-172
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobce: M. V., narozený XY, bytem XY, proti žalovaným: 1) Z. S., státní zástupkyně XY, se sídlem XY, a 2) P. B., státní zástupce XY, se sídlem XY, o ochranu osobnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 31 C 46/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2020, č. j. 70 Co 253/2020-132, takto:
Dovolání se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) : Žalobce podal dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2020, č. j. 70 Co 253/2020-132, jímž bylo odmítnuto jeho odvolání proti usnesení ze dne 20. 4. 2020, č. j. 31 C 46/2018-108, kterým Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl jeho návrh na spojení věci s věcí vedenou pod původní spisovou značkou u Okresního soudu v Berouně, neboť napadené usnesení soudu prvního stupně má povahu rozhodnutí, jímž se upravuje vedení řízení, proti němuž není odvolání přípustné [§ 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř.]. Současně požádal o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Žalobce napadl dovoláním usnesení, kterým odvolací soud odmítl odvolání žalobce jako objektivně nepřípustné. Takové usnesení lze podle § 229 odst. 4 o. s. ř. napadnout žalobou pro zmatečnost, a proto proti němu není přípustné dovolání [§ 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř.]. Vzhledem k nepřípustnosti dovolání není nedostatek podmínky povinného zastoupení dovolatele v dané věci důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 241b odst. 2 o. s. ř.). Předpokladem pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jehož se žalobce též domáhal, je rovněž podmínka, že nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva (§ 138 a § 30 o. s. ř.). Tato podmínka zjevně splněna není, neboť dovolání žalobce je nepřípustné podle § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. Jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků proto vyhovět nelze. Pro úplnost Nejvyšší soud poznamenává, že s přihlédnutím k § 41 odst. 2 o. s. ř., podle něhož každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen, považoval podání ze dne 12. 9. 2020 za dovolání, byť je v jeho textu označeno jako vyjádření k dovolání. Žalobce v uvedeném podání nesouhlasil s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2020, č. j. 70 Co 253/2020-132, a domáhal se jeho zrušení. Dle obsahu podání se proto jedná o dovolání, a to bez ohledu na to, že je označeno zcela v rozporu s jeho obsahem i procesní situací, když žádné jiné dovolání protistrany, k němuž by se žalobce mohl vyjadřovat, v této věci podáno nebylo. Nejvyšší soud proto podle § 218 písm. c) ve spojení s § 243b o. s. ř. dovolání odmítl. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 1. 2021
JUDr. Hana Tichá předseda senátu